Listopad 2015

Listopadová krajina na Tišnovsku

30. listopadu 2015 v 20:02 | Hanka |  Příroda ČR

V úterý 17. listopadu jsem kromě kostela a klášterního komplexu nafotila i několik záběrů krajiny na Tišnovsku. Fotografie byly většinou pořízeny za deště. Tři z nich jsem kromě originálu ponechaného v barvě zkopírovala a převedla do černobílé podoby a natónovala.

První dva snímky (i s odbarvenými čtyři) jsem fotila z auta za jízdy, jsou na nich vidět kapky deště, které byly na čelním skle ...







... všechny ostatní záběry už jsou pořízeny "normálním" způsobem na různých místech. Zastavili jsme, kde to šlo a kde se nám to líbilo ...












... jak vidíte, před dvěma týdny byla krajina ještě hezky barevná, oživovaly ji hlavně modříny ...









... nebo bílý kostelík na obzoru ... je to to kostel sv. Jiří v Olší ...



... poslední dva snímky jsem pořídila kolem půl páté odpoledne ...





... tímto náš sváteční výlet skončil a my se rozjeli k domovu.



Po deštivém dni si užijte příjemný pondělní večer v suchu a teple!








Západní portál klášterního kostela Porta Coeli

29. listopadu 2015 v 22:22 | Hanka |  Církevní stavby

Západní portál klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Předklášteří u Tišnova je tak úžasný, že si zaslouží samostatný článek.
Při focení kláštera Porta Coeli bych uvítala sluníčko, ale na focení detailů portálu se zase naopak hodilo pošmourné počasí ...



Tympanon nad vstupem zdobí reliéf s výjevem Déesis (trůnící Kristus v mandorle obklopen symboly evangelistů s přímluvci Pannou Marií a Janem Křtitelem a s klečícími donátory (královnou Konstancií a Přemyslem Otakarem I.), kteří mu kladou k nohám model kostela). Na konzolách nesoucích nadpraží jsou postavy dělníků na vinici páně.









... jako obvykle jsem vyfotila i detaily na dveřích ...







Bohatě utvářený západní portál, který je významnou raně gotickou památkou v rámci střední Evropy, kontrastuje s jinak strohým zevnějškem kostela. Výjimečný je i v rámci cisterciáckého řádu, jelikož se vymykal jinak dosti striktním pravidlům o střídmosti ve výzdobě klášterních budov. Ústupkový portál zakončuje hrotitý oblouk bohatě zdobených archivolt. Ostění portálu je členěno pravoúhlými ústupky nad rovným soklem, mezi něž jsou vloženy sloupky přepásané talířovými prstenci (dříky sloupků nejsou původní), zakončené tesanými hlavicemi (v jižním ostění košovými, v severním progresivnějšími kalichovitými hlavicemi). Nároží ústupků jsou v dolní polovině zaoblená a zdobená tesaným dekorem.









Ve výzdobě portálu je možno sledovat několik významových vrstev. V prvním plánu je možné ho vnímat jako civitas dei (obec boží), které vládne ze svého trůnu Kristus jako nejvyšší vládce. Též může být vnímán jako připomínka Posledního soudu, u kterého si chtějí donátoři zajistit věčnou spásu stavbou chrámu. Portál je též branou do Nebeského Jeruzaléma. S tím jistě souvisí i to, že se královna Konstancie i její syn Přemysl nechali v kostele pohřbít.









... fotografováním portálu jsem strávila dost času, stejně jsem však vyfotila jen zlomek toho, co je na tomto nádherném díle k vidění.

Text jsem si vypůjčila v jedné bakalářské práci - ZDE - použila jsem jen část.

Zítra se opět podíváme do přírody, památek už bylo dost.


Přeji vám pěkný zbytek první adventní neděle a klidné dny v prvním adventním týdnu!







Klášter Porta Coeli

28. listopadu 2015 v 22:11 | Hanka |  Církevní stavby

Klášter cisterciaček Porta Coeli (z latiny Brána nebes, Monasterium Cisterciense Porta Coeli) se nachází v obci Předklášteří u Tišnova v okrese Brno-venkov. Jeho areál s románsko-gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie a novogotickým konventním kostelem stejného zasvěcení je památkově chráněn, roku 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Tento klášter byl cílem naší cesty v úterý 17. listopadu. Bohužel nám nepřálo počasí. Klášterní komplex s nádherným kostelem by si zasloužil sluníčko a modrou oblohu ...



Založení kláštera cisterciaček zvažovala Konstancie Uherská společně se svým manželem, králem Přemyslem Otakarem I. K realizaci této myšlenky však došlo až po Přemyslově smrti v roce 1230, vyjasněno bylo také umístění nového konventu - místo Prahy byl zvolen moravský Tišnov. Sestry do klášterního provizoria zřejmě přišly v roce 1232, první zmínka o klášteru pochází z roku 1233. Kromě Konstancie podpořili nový konvent také její synové, český král Václav I. a moravský markrabě Přemysl. Královna-vdova zde zřejmě dožila, zemřela roku 1240 a byla zde pochována, podobně jako markrabě Přemysl, jenž zemřel o rok dříve. Jejich hroby však dosud nebyly nalezeny.











Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1233-1240 v podobě románsko-gotického bazilikálního trojlodí s příčnou lodí, v jeho západním průčelí se nachází zdobený ústupkový portál francouzského typu ve stylu tzv. burgundsko-cisterciácké gotiky. Zřejmě současně a také v dalších letech probíhala stavba navazujícího raně gotického ambitu s kapitulní síní, přičemž celá kvadratura byla zřejmě dokončena v polovině 13. století. V té době byl klášter také obehnán hradební zdí s příkopem a věžemi. K následujícím výrazným úpravám klášterního areálu patří stavba sídla abatyše na začátku 17. století, po roce 1641 stavba východní kvadratury a roku 1662 nahrazení zastaralé a částečně také již zastavěné středověké hradební zdi novou ohradní zdí kolem celého areálu včetně hospodářských budov. V první polovině 18. století došlo ke stavbě hospodářského dvora a přestavbě proboštství, v letech 1738-1749 byla vybudována severní kvadratura.











Klášter byl zrušen na základě dekretu Josefa II. v roce 1782, tehdy zde žilo 45 sester a sedm novicek. Z konventního kostela se stal farní chrám, zbytek areálu kláštera byl po roce 1786 průmyslově využíván (tkalcovna, barvírna vlny, výrobna mýdla a cukrovar), od císaře jej měl pronajatý továrník Vilém Mundy.
O obnovu tišnovského kláštera začaly v polovině 19. století usilovat sestry z hornolužického konventu v Marienthalu. Ten v roce 1861 zakoupil celé tišnovské panství a v následujících letech probíhala jednání s vládou, řádovými představiteli a biskupstvím. Protože se nepodařilo získat zpět původní klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, byl v letech 1900-1901 vybudován nový konventní kostel stejného zasvěcení v novogotickém stylu. Německé cisterciačky do Předklášteří definitivně přišly v roce 1901, kdy byl konvent obnoven. Klášter fungoval do roku 1950, kdy zde žilo 38 sester, tehdy však byl zrušen. Některé řeholnice zde mohly zůstat a pracovat na státním statku. K obnově konventu došlo v roce 1990, kdy byl legalizován tajný řeholní život z předchozích desetiletí. V roce 2001 zde žilo 10 sester, o čtyři roky později 11 sester a roku 2013 tu přebývalo 5 sester. Jedná se tak o jediný fungující ženský cisterciácký klášter v Česku a slovanských zemích.













... nejvíc času jsem věnovala fotografování portálu kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tohle úžasné dílo si zaslouží samostatný článek, proto uvidíte fotografie až zítra.

Údaje o klášteře jsem čerpala z WIKIPEDIE.


Přeji pěkný zbytek sobotního večera, dobrou noc a příjemně prožitou první adventní neděli!





Kostel v Kuřimské Nové Vsi

27. listopadu 2015 v 23:32 | Hanka |  Církevní stavby


Kostel jsem fotila za deštivého počasí ...



... přítel mi zastavil a čekal na mě v autě ...



... kostel vypadal zajímavě, byl jiný než ty, které jsem doposud fotila ...



... pořídila jsem jenom pár snímků, měla jsem obavy, aby mi nenapršelo na čočku objektivu ...



... fotografie jsem upravila do černobílé podoby, protože v barvě vypadaly dost hrozně ...





... jedinou plastiku jsem ponechala v původních barvách ...



... takto začínal náš výlet v úterý 17. listopadu. Počasí nestálo za nic celý den, přesto však jsem pořídila celkem dost záběrů na jednom velice zajímavém místě. Pokud budete mít zájem, uvidíte zítra.


Pro dnešek se s vámi loučím, přeji dobrou noc a příjemně prožitý víkend,
zvláště pak první adventní neděli!







Projekt 12 - inspirace hudbou

26. listopadu 2015 v 20:30 | Hanka

Na dnešek jsem připravila další téma do projektu "12 fotošplouchnutí", jehož iniciátorem je bloger Mike. Lámala jsem si s ním dost dlouho hlavu, nic moc kloudného nevymyslela, ale zadání je snad splněné.


INSPIRACE HUDBOU



Mike Oldfield patří k mý oblíbeným autorům a píseň, kterou mám snad nejraději, se jmenuje "Shadow on the Wall" (Stín na zdi).



Stín na zdi ... 4x
Jak Stín na zdi

Zacházej se mnou jako s věznem
Měj mne za pitomce
Považuj mne za lúzra
Používej mne jako nástroj
Trap mne hladem
Strč mne do chladu
Zacházej se mnou jako s kriminálníkem
Prostě jen stín na zdi


Stín na zdi ... 4x
Jak Stín na zdi

Považuj mne za zlo
Zmraž mne dokud nebudu studený
Bij mne až zeslábnu
Mačkej mne až budu starý
Smaž mne dokud jsem unavený
Zacházej se mnou jako s kriminálníkem
Prostě jen stín na zdi


Stín na zdi ... 4x
Jak Stín na zdi

Stín na zdi
Stín na zdi






Mou další oblíbenou hudbou je tvorba Pink Floyd. Píseň "Another Brick in the Wall" (Další cihla ve zdi) mám ráda, přestože je hodně obehraná.
Video k písni je dost drsné!!!


Tatínek odlétl za oceán
Zanechal jen vzpomínku
Fotografii v rodinném albu
Tatínku, co dalšího jsi mi zanechal?
Tatínku, co po Tobě pro mne zbylo?
Tak jako tak to byla jen cihla ve zdi
Tak jako tak to byly jen cihly ve zdi



Nepotřebujeme žádné vzdělávání
Nepotřebujeme žádnou kontrolu myšlení
Žádnou temnou jízlivost ve třídě
Učiteli, nechte ty děti být
Hej, učiteli, nechte děti být
Tak jako tak to je jen další cihla ve zdi
Tak jako tak jste jen další cihla ve zdi

(opakuje se ještě jednou)



Nepotřebuju žádné ruce okolo sebe
A nepotřebuju žádné drogy na uklidnění
Viděl jsem zlověstné znamení
Nemysli si, že potřebuju cokoliv
Ne, nemysli si, že potřebuju cokoliv
Tak jako tak to všechno byly jen cihly ve zdi
Tak jako tak vy všichni jste byli jen cihly ve zdi



Překlad první písně ZDE

Překlad druhé písně ZDE



Ufff, to byla dřina, docela jsem si oddechla! Překvapený

Čekají mě ještě dvě témata, jedno mám částečně promyšlené, a to poslední ... uvidím! Mrkající








Ve vodojemu a na vyhlídkové plošině

25. listopadu 2015 v 21:42 | Hanka |  Moje rodné město

Třebíčský věžový vodojem má šest přístupných nadzemních podlaží a 105 schodů vedoucích zvenku až na vyhlídkovou plošinu. Expozice se nachází v původních armaturních místnostech a na chodbách jednotlivých podlaží jsou rozvěšeny tabule s fotografiemi a údaji týkajícími se vývoje třebíčského vodovodu.


Když vyjdeme schody venkovní části vodojemu ocitneme se v prvním poschodí, kde se nachází miniaturní místnost obsluhy a provozní řád na chodbě ... ve vodojemu je ponechána původní dlažba, zábradlí, okna i dveře ...



... o poschodí výš si můžete prohlédnout nejstarší část expozice ... kromě tabule s historií třebíčského vodovodu (tu jsem nefotila) je tu i pohled na starou Třebíč ...



... a dřevěné vodovodní potrubí ...



... expozice ve třetím podlaží se týká heraltického vodovodu ... na pravé fotografii vidíte vodní trkač, neboli jednoduché čerpadlo ...



... po točitých schodech vystupujeme do čtvrtého podlaží ...



... v další z místností jsou ponechány původní armatury vodojemu, na stěně visí fotografie pontonu na Vranovské přehradě a na chodbě je tabule s povídáním o úpravně vody ve Štítarech, která vranovskou vodu upravuje (nefotila jsem) ...




... stoupáme do pátého poschodí, kde se nachází projekční místnost, uprostřed stojí historický hydrant a hvězdičky na stěně jsou něco jako spořič na monitoru ...



... na ukázku jsem vyfotila pár záběrů z projekce ...



... stoupáme ještě výš do šestého podlaží ...



... kde se na chodbě nachází zrenovované čerpadlo z první republiky ...



... možná jste si všimli, že jsem občas použila široký objektiv ...



... od vyhlídkové plošiny už nás dělí pouhé tři schody ... na prvním snímku je naskenovaný pohled na Třebíč z počátku druhé poloviny minulého století (autor fotografie je pan Svoboda, fotografii jsme získali od jeho dcery) ... páni, to byla idyla!!! Usmívající se ...



... všechny další pohledy už jsou z konce srpna letošního roku ... nejprve tři záběry širokým objektivem ...







... a zbytek je pořízený základním objektivem ...







... vodojem bude pro veřejnost přístupný od Velikonoc příštího roku.
To je asi tak všechno, co jsem vám chtěla o třebíčském věžovém vodojemu sdělit.

Z vyhlídkové plošiny vodojemu už jsem fotila záběry Třebíče dřív, pokud máte zájem, můžete se podívat SEM a SEM.



Užijte si pěkný středeční večer!





Proměna třebíčského vodojemu

24. listopadu 2015 v 20:20 | Hanka |  Moje rodné město

Na Strážné hoře v Třebíči stála ve středověku jedna z hlásných věží, které střežily přístup do města. Do dnešních dnů se dochovala pouze bašta na protějším nnávrší, na Hrádku.
V roce 1645 postavil na Strážné hoře třebíčský měšťan Jan Fulík kapli, která byla zasvěcena Povýšení svatého Kříže. Od té doby se návrší začalo říkat "U Kostelíčku" a místo se postupně stalo cílem nedělních procházek třebíčských občanů a konaly se zde i pravidelné srpnové poutě.
Po skončení první světové války se město Třebíč potýkalo s velkým nedostatkem pitné vody. Důvodem byl rozvoj průmyslu a růst počtu obyvatel. Řešením se stal tzv. "Vaňkův jubilejní vodovod". "Vaňkův" podle tehdejšího starosty města, který se o výstavbu nového vodovodu nejvíce zasloužil, a "jubilejní" mělo symbolizovat dar občanům města k šestistému výročí rozšíření měststkých práv.
Slavnostní zahájení stavby Vaňkova vodovodu proběhlo na Strážné hoře v září roku 1936. Kolaudace vodovodu v roce 1941 se však starosta nedočkal. V roce 1939 byl zatčen gestapem a zahynul v roce 1944 v koncentračním táboře Buchenwald.


Na prvním snímku vidíte stavbu vodojemu a na druhém je vodojem po dokončení ...



S připojením města na vodovodní přivaděče z Mostiště a Vranova přestal být vodojem Kostelíček vodárensky využíván a od sedmdesátých let minulého století chátral.



V roce 2010 vznikl záměr věžový vodojem opravit do původní podoby, instalovat zde expozici třebíčského vodárenství a vodojem včetně vyhlídkové plošiny otevřít pro veřejnost. Po složitých jednáních se záměr podařilo uskutečnit a na podzim roku 2014 bylo započato s rekonstrukcí.



... koncem července letošního roku jsme zajeli k vodojemu po dvaadvacáté hodině večer a pořídili několik nočních snímků. V té době už nestálo kolem vodojemu lešení ...





... další záběry jsem pořídila před dokončením zhruba v polovině srpna 2015 ...





... všechny ostatní snímky jsou z konce srpna, kdy už byly téměř dokončeny i terénní úpravy. Vypůjčila jsem si přítelův široký objektiv, aby se mi do záběrů vešlo všechno, co jsem chtěla ...









... tady jsem si s focením trochu vyhrála ...



... v areálu před vchodem do vodojemu je instalována dřevěná stěna s tabulemi, na kterých jsou údaje týkající se vodojemu (odtud jsem čerpala informace), třebíčského vodovodu a města Třebíče ...



... závěrečné fotografie s vodojemem a kaplí ...



Slavnostní otevření proběhlo 3. září 2015 a od 5. září začal vodojem sloužit v určených dnech (středa, sobota, neděle) pro veřejnost jako muzeum a zároveň i rozhledna. Do poloviny října, kdy byl objekt pro letošek uzavřen, navštívilo vodojem přes 4 tisíce zájemců.

... to je z venkovní části vodojemu všechno, zítra se podíváme dovnitř ...



... doufám, že se vám prohlídka zachráněné technické památky líbila!


Pro dnešek se s vámi loučím a přeji příjemný večer!







Večer u vypuštěného rybníka

23. listopadu 2015 v 19:19 | Hanka |  Západ slunce

Z Náměště jsme odjížděli po páté hodině odpoledne, resp. večer, protože už se stmívalo, a cestou domů jsme se ještě na chvíli zastavili u vícenických rybníků. Oba byly vypuštěné a v loužích vody se krásně zrcadlila obloha po západu slunce. Tou dobou už byla pořádná zima, nejprve jsem se klepala jako ratlík, ale pak jsem nevěděla, kdy mám s focením přestat.
Ráda bych vás však upozornila, že snímky jsou dost tmavé, někomu se budou zdát až hororové, jenže mně se zrovna taková atmosféra líbí. Nakonec posuďte sami.












Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak vypadá rybní ve dne a plný - KLIK.

Zítra dám na blog fotografie, které mám už delší dobu odložené, je potřeba nějaká změna.



Užijte si pěkný večer a já se jdu věnovat svým "sladkým" stránkám!





Poslední záběry z náměšťského zámku

22. listopadu 2015 v 21:59 | Hanka |  Zámky a zámecké parky

Náměšťský zámek jsme minulou sobotu opouštěli před pátou hodinou odpolední, kdy už se sluníčko sklánělo k západu. Pěkně vypadal jeho odlesk v zámeckých oknech ...





... další odlesk slunce jsem vyfotila, když jsme odcházeli z areálu ...







... a jsme venku za bránou zámeckého areálu ...



... budovy, které vidíte slouží hlavně v sezóně ...



... lampy na bráně ... škoda, že nesvítily ...



... vzdalovali jsme se od zámku, ale přece jen jsem si neodpustila poslední dva záběry zvenčí ...





... a jako třešnička na dortu, kde se vzala, tu se vzala, přiběhla k nám krásná kočička. Nebylo možné ji pořádně vyfotit, protože mi strkala nos do objektivu, tak jsem ji jednou rukou drbala za ušima a druhou vyfotila ...



... prozatím je to ze zámku i z města Náměšť nad Oslavou všechno. Máme ale v plánu se do zámku podívat, jakmile začne příští rok návštěvní sezóna.


Přeji vám pěkný zbytek nedělního večera a do nového týdne samé skvělé dny!







Zámecká zahrada a zámek zvenčí

21. listopadu 2015 v 21:12 | Hanka |  Zámky a zámecké parky

Když jsem minulou sobotu obešla zámek zezadu, zahnula jsem doleva a ocitla se ...


... v zámecké zahradě zalité sluncem ...

... prošla jsem pod mostem, který vede k hlavnímu vchodu do zámku ...

... a pořídila několik snímků ze schodů ...


... jeden přímo do sluníčka ...

... a záběry pod obloukem mostu ...

... pak jsem šla po točitých schodech nahoru ...


... fotila jsem kliku na dveřích ...

... a najednou jsem zaregistrovala nějaké šumění, otočila jsem se do parku a koukám, že prší Překvapený ...

... byla to jen taková přeháňka, jenže se zatáhlo. Vyfotila jsem aspoň červené plody cesmíny na oživení ...

... potom jsem šla na most a pořídila několik detailů ... klepadlo na dveřích ...

... erb a nápis nad hlavní bránou ...

... a další kliku ...

... nakonec jsem ještě cvakla jeden záběr zahrady z mostu, viditelnost byla tou dobou dost špatná ...


... pro úplnost jsem vyfotila i tabuli, na které jsou historické údaje o zámku ...



... dnes je článek dost dlouhý, zítra náměšťský zámek opustíme a fotografií bude méně.



Přeji vám příjemný sobotní večer a slunečnou neděli!