Říjen 2015

Javory a rybníček u Kundratic

31. října 2015 v 22:11 | Hanka |  Příroda ČR

Minulou sobotu jsme zabrousili i na Žďársko, ale bylo to jen kousek za hranice třebíčského okresu. Konkrétní cíl jsme neměli, chtěli jsme fotit hlavně barevný podzim, což se nám podařilo.

Javory se letos vybarvily překrásně. Jsou vysázené převážně kolem silnic, kde je neradi fotíme kvůli asfaltce, tomuhle jsme však neodolali ...





... asfaltka se dala schovat, ale tím, že ležela spousta zlatého listí na zemi, to vlastně ani nebylo nutné ...





... jeli jsme dál, když tu se proti nám vyrojili motorkáři, cvakla jsem tři snímky za jízdy ...



... u Kundratic, které leží severovýchodně od Velkého Meziříčí, jsme objevili malý rybníček. Nejdřív se nám moc nepozdával, ale po bližším průzkumu jsme ho vzali na milost ...



... na hladině sice plavalo listí, ale i tak se v ní pěkně odrážely okolní stromy ...



... rybníček je vlastně docela romantický ...





... tím pro dnešek končím, pokračovat budu opět zítra.


Přeji vám pěkný zbytek sobotního večera, dobrou noc a krásnou slunečnou neděli!






Za ohradami ...

30. října 2015 v 20:40 | Hanka |  Zvířata a ptáci

V sobotu jsem měla štěstí na zvířata, vyfotila jsem dvě stáda srnek a k tomu ještě koně ve dvou ohradách nedaleko Velkého Meziříčí.

U té první mi přítel na požádání ochotně zastavil. Ohrada byla ve svažitém terénu a táhla se až za obzor. Několik koní se páslo až na horizontu, proto jsem opět použila teleobjektiv ...





... koně byli po výběhu rozptýlení a zpočátku si mě vůbec nevšímali ...



... jeden z nich mě po chvíli zaregistroval, to už jsem šla podél ohrady nahoru ...





... jelikož jsou koně zvířata nadmíru zvědavá a přítulná, přišli postupně k ohradě pro pohlazení, nic jiného jsem jim stejně nabídnout nemohla. Bylo po focení, teleobjektivem se zblízka fotit nedá. Koníčky to však po chvíli stejně přestalo bavit, šli se znovu pást a já mohla opět fotit ...









... netrvalo dlouho, zamávali mi oháňkami a důstojně odkráčeli za obzor ...



... tenhle se zbytkem stáda zřejmě nekamarádil, proto šel jinam ...



... ohrada se vyprázdnila, a tak jsme jeli zase o kus dál. Na jednom místě stála mezi zlatými javory pěkná kaplička, u té jsme zastavili. Pořídila jsem dva záběry, jenže potom jsem si všimla ohrady, ve které pobíhali dva koně se psem ...





... pes za chvíli odběhl k domu a koně si to zamířili ke mně ...



... fotila jsem opět teleobjektivem ...



... najednou se od domu vyřítil pes a hnal se ke mně ...



... zatímco jsem ho fotila, mě napadlo, co asi budu dělat, pokud po mně skočí. Nevypadal zrovna mírumilovně. Vlčák podběhl pásku, která nahrazovala ohradu a ...



... pak se otočil a běžel zase domů, asi poznal, že mám vlčáky (německé ovčáky) ráda. Mohla jsem dál v klidu fotit koníky, jenže to už byli ve stínu ...



... v tuto chvíli jsem si vzala foťák se základním objektivem ...



... vypadalo to, že jsem byla hnědákovi k smíchu Mrkající ...



... zato šimlík si přišel pro pohlazení. Koukněte se, co udělal širší záběr pořízený zblízka s jeho proporcemi Překvapený ...



... a tenhle záběr je poslední ...



... dneska je fotek hodně, ale stejně jsem nezvěřejnila ani polovinu z těch, co jsem pořídila.


Prozatím se s vámi loučím a přeji pohodový páteční večer!
Doufám, že víkend bude tak pěkný, jak meteorologové předpovídaji, tak si ho krásně užijte!






Srnky a krajina u Benetic

29. října 2015 v 22:33 | Hanka |  Příroda Třebíčska

Pokračuji v naší sobotní cestě po Třebíčsku.

Nedaleko Valdíkova jsme v poli zahlédli dost velké stádo srnek. Prohlásila jsem, že se musí vyfotit, takže přítel zastavil. Nebylo to však kvůli mně a srnkám, ale spíš kvůli pěkné krajině, kterou si zase chtěl vyfotit přítel. Rozhodně mu však nechci křivdit. Mrkající


Srnky byly minimálně 300 metrů daleko, proto jsem si vzala fotoaparát s teleobjektivem, abych si je co nejvíc přiblížila ...



... stejně to nebylo ono, proto jsem se vydala přes pole, abych k nim došla blíž ...



... naneštěstí foukal silný vítr ode mě k srnkám ...



... byly pořád ve střehu, přesto však se mi podařilo vzdálenost mezi mnou a jimi zkrátit téměř na polovinu ...



... blíž jsem se nedostala, protože se srnky daly do zběsilého úprku. Podařilo se mi aspoň pár záběrů, ale musela jsem stejně dost ořezávat ...



... jeli jsme zase o kus dál a zastavili za Beneticemi kvůli moc pěkné krajině ...



... i tuto krajinu mám na blogu, možná několikrát, ale opět v jiných obdobích, jednou i se sněhem ...



... na zeleném poli se páslo další stádo srnek, ale tentokrát bylo opravdu hodně daleko ...







... všechny dnešní snímky jsem pořídila teleobjektivem ...







... poslední záběr ...



... a jeli jsme zase o kus dál.


Loučím se s vámi, přeji dobrou noc a těším se na shledanou zítra!





Podzimní odpoledne na Třebíčsku

28. října 2015 v 20:30 | Hanka |  Příroda Třebíčska

Na dnešních fotografiích není nic zvláštního snad jenom to, že jsou plné sluníčka, což pro vás určitě bude po sychravém studeném dni příjemná změna.


Od Markovky jsme minulou sobotu zajeli k Přeckovu na naše další oblíbené místo. Nafotila jsem tu docela hezké podzimní záběry s modrou oblohou a zlatě zbarvenými listy ...







... ačkoliv to tak zpočátku nevypadalo, říjen se vydařil moc pěkně ...









... o několik desítek metrů dál jsem vyfotila stíny pokroucených třešňových větví ...





... a o několik stovek metrů dál zase mohutný dub, který už na blogu mám, ale z jiného období ...





... z této strany má koruna dubu tvar krychle ...



... závěrem dva detaily plodů šípku, jsou tak akorát zralé na otrhání a usušení ...



... Doufám, že jste se prohlídkou dnešních fotografií trochu zahřáli! V sobotu bylo teploučko, což je snad ze snímků poznat.


Přeji vám pohodový sváteční večer!






Říjnové dopoledne u Markovky

27. října 2015 v 22:22 | Hanka |  Příroda Třebíčska

V sobotu, 24. října, jsme vstávali do mrazu a mlhy, podle předpovědi však měl být krásný den, proto jsme nejdřív vyvezli ven mamku se psem a pak se vydali na "lov" do podzimní přírody.
Nejdříve jsme zastavili u Markovky, je jedním z míst, kam jezdíme poměrně často.


Několik snímků jsem pořídila ještě v lehké mlze ...







... ta se však brzy rozplynula a vyloupl se překrásný den s azurovou oblohou ...





... nechybělo moc a zastihli jsme dva otužilce, kteří si byli zaplavat ve vodě teplé, spíš tedy studené, 8°C Překvapený ...



... brrrrrrrrrr, to si vůbec nedovedu představit! Křičící ...



... sluníčko však krásně hřálo, sice jsme na sobě měli bundy, ale klidně by se dalo jít jen v tričku ...



... u vody sedělo na různých místech několik rybářů ...



... dva z nich jsme s pozdravem míjeli, já se, jako obvykle, jenom pozdravem nespokojila, ale dala jsem se s nimi do řeči ...



... čím jsem starší, tím jsem ukecanější Mrkající ...



... dověděla jsem se jaké ryby se v Markovce vyskytují ... pamatuji si kapry, sumce, líny, štiky ... bylo jich ještě víc ...



... jeden záběr jsem pořídila v protisvětle ...



... a na závěr několik nepříliš povedených detailů s kapkami ...







... u Markovky jsme se zdrželi necelou hodinu, a pak jsme odjeli fotit na jiné místo na Třebíčsku.

Pro dnešek se s vámi loučím, ale ještě se pokusím navštívit aspoň několik spřátelených blogů.


Přeji hezký zbytek dnešního večera a na zítřek příjemný sváteční den!







Staré habry a louže na cestě

26. října 2015 v 21:33 | Hanka |  Příroda Třebíčska

Poslední záběry z údolí Oslavy jsem pořídila na kopci. Přítel si všiml zajímavého stromu, jenže já jsem řekla, že už nikam nelezu, protože mě všechno bolelo. Přítel se šel nahoru podívat sám a vrátil se celý nadšený, tak jsem přece jenom lezla.
Na kopci to vypadalo nádherně, na zemi barevné listí a v něm stály staré habry i jiné listnáče, ale habry byly nejhezčí ...




... okamžitě jsem zapomněla na bolest a fotila jako divá ...





... ještě jsem i párkrát otočila foťákem ...



... zkusila jsem pohled zešikma ...



... a tohle je další habr ...



... tady jsou v záběru oba ...





... a ještě jeden záběr s otočkou ...





... když jsem se dost vyblbnula, sešla jsem po pohodlné cestě dolů ...



... z údolí jsme odjížděli po páté hodině odpolední, cestou jsme se ještě na chvilku zastavili u kaluží, ve kterých se zrcadlily okolní stromy ...



... to už bylo dost šero ...



... poslední záběr s otočkou ..



... k tomu ještě dva normální ...





... a pak už jsme jeli rovnou domů.

Archiv s fotografiemi z výletů se pomalu vyprazdňuje. Zítra se dostaneme k celodennímu výletu, který jsme podnikli v sobotu 24. října za nádherného počasí.

Loučím se s vámi a zároveň se omlouvám, že už dnes nenavštívím vaše blogy, ani neodpovím na komentáře. Od včerejška mám totiž hroznou rýmu a kašel a už jsem z toho tak zničená, že si jdu raději lehnout. Zamračený


Přeji vám pěkný večer!






Barvy podzimu v půlkruzích

25. října 2015 v 21:41 | Hanka

Po pádu minulou sobotu se mi zřejmě následkem otřesu něco v hlavě přesypalo a já jsem místo normálního focení začala vymýšlet blbiny. To, co uvidíte, už jsem zkoušela kdysi dávno s kompaktem, s tím to bylo jednodušší. Zkusila jsem to mnohem později i se zrcadlovkou, ale to mi moc nešlo. Tentokrát mi to šlo a hezky jsem se vyblbla.

Zaostřila jsem na nějaké místo, zmáčkla spoušť a současně otočila foťákem doprava nebo doleva. Podle rychlosti pak vznikaly více či méně rozmazané záběry.
Snímky jsem potom poměrně dost zkontrasnila.

Koukněte se na ně a buďte prosím shovívaví, nikdy nevíte, co potrefí vás! Mrkající Smějící se


Lesní cesta s kameny



Stromy u řeky



Malé javory



Zlaté javory s modrou oblohou



Stromy, cesta, listí, obloha, voda, ...













Po nějaké době jsem se dostala do normálu a fotila opět seriózní záběry. Ty vám ukážu zítra.


Užijte si příjemný nedělní večer a do nového týdne vám přeji pohodu, klid a slunečné počasí!






Říjen v údolí Oslavy

24. října 2015 v 23:23 | Hanka |  Příroda Třebíčska

Minulou sobotu jsme si udělali jen kratší odpolední výlet. Jeli jsme kousek za Náměšť nad Oslavou do údolí řeky Oslavy k bývalému Vlasákovu mlýnu. Autem jsme sjeli po lesní cestě až dolů k řece a pak se vydali pěšky po levém břehu po proudu. Vody je v řece málo.


Při focení jsem se zaměřila spíš na detaily z řeky a okolního lesa ...





... na každém místě se dá najít něco zajímavého, obzvláště v podzimním lese ...



... třeba takové kluzké kameny nejsou špatné ...



... zvlášť když se do nich podaří někomu lehnout Překvapený Mrkající ...



... modřina na mém boku získala krásnou tmavě fialovou barvu a je velká jako podšálek ... to jen tak na okraj ...













... kus větve ve vodě mi připadal jako had ...



... celé odpoledne bylo spíš pod mrakem, jen občas vykouklo sluníčko ...



... pro dnešek je to z údolí Oslavy všechno.

Zítra budu pokračovat, ale ukážu vám trochu zvláštní fotografie.



Po krásném dni přeji dobrou prodlouženou noc a příjemné probuzení do nedělního rána!







Podzimní zátiší z údolí Huntavy

23. října 2015 v 22:44 | Hanka |  Příroda ČR

V údolí Huntavy jsme v sobotu 10. října strávili něco málo přes pět hodin, tedy i s cestou k vodopádům a nazpět. Už jste viděli poměrně dost záběrů z romantického údolí, ale mám ještě několik zátiší, která bych vám moc ráda ukázala. Potom už se s Nízkým Jeseníkem rozloučíme.


Nejdříve tu mám kořenová zátiší, fotila jsem je, když kolem nás začalo chodit procesí lidí ...





... skalní zátiší jsem fotila pod dlouhým vodopádem ...





... bez povšimnutí jsem nepřešla ani pařezová zátiší ...







... zátiší s kapradinou - rostla dost vysoko na skále ...



... následují listová a stromová zátiší v podzimních barvách ...







... a úplně nakonec tu mám květinová zátiší - nejdříve květ netýkavky žláznaté ...



... dále netýkavka po odkvětu a tobolky se semeny ...



... pcháč zelinný potkáte snad na každém kroku, podle mě vypadá moc hezky ...



... poslední kytka je kakost luční, na světle je fialovější, v lesním stínu vyšel spíš modře ...



... no, a tohle je zpáteční cesta. Přála bych vám vidět s jakým vypětím sil jsem se doplazila na parkoviště. Mlela jsem opravdu z posledního, ale stejně mi bylo moc fajn Usmívající se ...



... to je tedy od Rešovských vodopádů všechno. Řekla bych, že toho bylo až dost. Mrkající

O týden později, v sobotu 17. října, jsme si udělali jen kratší odpolední výlet. Zítra vám ukážu, kde jsme byli.


Teď už se s vámi loučím, přeji hezký zbytek večera, dobrou noc a krásný slunečný víkend!






Peřeje na Huntavě

22. října 2015 v 20:40 | Hanka |  Příroda ČR

Dnes se projdeme po břehu Huntavy a podíváme se, jak skáče voda přes kameny a tvoří malebné peřeje a kaskády.


Nejdříve jsem pořídila širší záběr ...



... a dál už jsem fotila většinou detaily. Jak jsem psala v úterním článku, nebrala jsem s sebou do Jeseníků stativ, proto nemá voda "mázlý" efekt, který se docílí delším časem ...





... vodopády na Huntavě jsou krásné, ale mně se skoro víc líbí peřeje ...











... při focení peřejí jsme museli sejít dolů k řece, čímž jsme se aspoň na čas zbavili ostatních návštěvníků údolí, ti chodili po cestě nad námi a koukali se, co u řeky provádíme ...



... poslední tři záběry ...




... a zítra se podíváme do údolí Huntavy naposledy. Snímků mám ještě nejmíň na tři články, avšak díky kolážím je můžu nacpat do jednoho. Mrkající



Přeji vám příjemný čtvrteční večer a na zítřek pohodový slunečný den!