Srpen 2015

Motýli a kudlanka nábožná

21. srpna 2015 v 22:45 | Hanka |  Hmyz a pavouci

Opravdu se mi podařilo dát dohromady motýly, které jsem vyfotila asi tak v polovině července letošního roku. Některé z nich už jste u mě viděli, ale v jiných pózách.
Jako bonus jsem přidala kudlanku nábožnou. Budete se asi divit, kde jsem ji fotila.

Nejdřív se tedy koukněte na motýly.


Soumračník, pravděpodobně rezavý



Babočka bodláková





Okáč bojínkový



Věřte nebo nevěřte, ale tohle je babočka paví oko zespodu.



Okáč prosíčkový, jako obvykle se sklapnutými křídly.



Bělásek zelný



Na závěr perleťovec malý, toho jsem letos ještě na blogu neměla.



Vpravo dole nasává čmeláček.





Kudlanku nábožnou jsme neobjevili někde na stepi, jak by se dalo čekat, ale doma na chodbě.
Jeden večer jsme se vrátili z výletu, přítel odjel s autem do garáže, a když přišel zpátky domů, křičel na mě z chodby: "Honem si vem foťák a pojď dolů!" Jelikož to byl velice naléhavý křik, mohla jsem se přerazit, jak jsem se hnala po schodem z podkroví. Málem mi vypadly oči z důlků, když jsem na věšáku na mamčině bundě uviděla sedět ...



... kudlanku nábožnou v celé její kráse. Odkud se vzala a kudy se k nám dostala, je mi záhadou, ale byla tady a já ji fotila a fotila ... bohužel jsem musela bleskem ...



... po chvíli jsem vzala bundu i s kudlankou a vynesla ji na dvůr. Chtěla jsem kudlanku přendat na túji, ale jí se to moc nelíbilo. Přelezla mi na ruku a začala šplhat vzhůru, až mi vlezla za krk. Pořádně mě lechtala, tak jsem ji velice opatrně vzala do dvou prstů, posadila na tújku a ještě ji párkrát vyfotila ...



... záběry jsou hodně podobné, protože se kudlanka zrovna moc nehýbala, jenom občas natočila hlavičku a koukala na mě ...



... ač nerada, nakonec jsem focení nechala, protože už bylo po desáté hodině večer a já nechtěla na dvoře strašit s bleskem. Chodila jsem se pak na kudlanku občas podívat. Když jsem přišla chvilku před půlnocí, byla pryč.


Slib jsem splnila, trochu jste si odpočinuli a zítra se vydáme do jižních Čech, kam jsme si udělali delší výlet v sobotu 8. srpna.



Přeji vám dobrou noc a skvěle prožitý víkend!






Kapličky a kříže u Věteřova a Žarošic

20. srpna 2015 v 21:00 | Hanka |  Drobné církevní památky

Dnešními fotografiemi zakončím náš první srpnový výlet.

Včera jsem vám ukázala kostel a faru ve Věteřově a dnes se podíváme do polí, odkud jsem zdálky vyfotila věteřovský kostel a taky docela zajímavou kapličku ...



... přiznám se, že tenhle typ se mi moc nelíbí, mám raději klasické stavbičky s trojúhelníkovým štítem ...



... s kapličkou jsem vyfotila znovu i kostel sv. Cyrila a Metoděje ...



... nakouknutí do kapličky ...



... a jeden netradiční záběr ...



... kde přesně jsem vyfotila tento kříž nevím, ale bylo to někde poblíž Věteřova ..



... další kapličku jsem vyfotila nedaleko Žarošic ...



... tahle se mi líbila mnohem víc a měla i hezčí okolí ...



... detail štítu a juknutí dovnitř ...



... ještě několik záběrů z jiného úhlu ...



... musela jsem využít slunečného počasí a modré oblohy ...



... poblíž jsem objevila kříž a zvěčnila ho i s čoklíkem, který se mi připletl do záběru ...



... tímto jsem tedy uzavřela 1. srpen.

Zítra se pokusím dát na blog něco z přírody, buď hmyz, nebo květiny, abyste náhodou neměli z neustálého prohlížení památek v hlavě guláš.


Užijte si příjemný čtvrteční večer a zítra na viděnou!






Kostel a fara ve Věteřově

19. srpna 2015 v 21:12 | Hanka |  Církevní stavby




My jsme se v obci zastavili kvůli kostelu, který byl vidět při příjezdu ...



... kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1900 - 1902, jenž byl postaven podle návrhu kyjovského architekta Gustava Sonnevenda, je dominantou obce ...



... nekoukejte na hodiny, některé fotky jsem přehodila, aby k sobě lépe pasovaly ...





... sochy ve výklencích vedle vchodu do kostela a jedna před kostelem ...



... klika nepatří k nejzajímavějším, ale i tak se mi líbila ...



... dva záběry zadní části kostela jsem pořídila v protisvětle z parčíku ...



... v letech 1908 - 1909 byla v obci nákladem rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou v Praze zřízena i fara. Znak řádu zdobí průčelí secesní stavby. Fara je vyzdobena freskami Jana Köhlera ...











... opustili jsme Věteřov, ale zastavili ještě v polích za obcí, abych mohla vyfotit kostel z dálky - mimo jiné.



Pokud byste se chtěli dovědět něco z historie Věteřova, stačí kliknout na znak obce.

Znak obce Věteřov



Užijte si příjemný večer, uvidíme se zítra!








Safari Dvůr Králové

18. srpna 2015 v 22:22 | Hanka |  Zvířata a ptáci

Dneska přeruším náš výlet 1. srpna a přeneseme se v čase do 12. srpna, kdy jsme o dovolené navštívili ZOO Dvůr Králové, resp. pouze safari, na ZOO už nezbyl čas.

Zvolili jsme jízdu vlastním autem, ale moc zvířat jsme neviděli. Z auta se fotilo špatně, o tom se však nebudu nijak šířit. Podívejte se aspoň na zvířata, která se mi podařilo vyfotit. Podle brožury s obrázky jsem se k nim pokusila přiřadit i jména, ovšem jejich správností si nejsem úplně jistá.

Zvířata jsem seřadila abecedně.


Antilopa koňská



Antilopa losí



Buvolec běločelý



Kudu velký, bohužel, v protisvětle



Marabu africký



Osel somálský



Pakůň modrý s autobusem, kterým se dá po safari cestovat



Pelikáni



Přímorožec



Voduška jelenovitá



Jiné vodušky



Watusi







Zebra bezhřívá





Zlatý hřeb - lvice - ležely těsně u silničky, byly tři a vůbec se nehnuly. Vzhledem k tomu, že se ve lvím safari nesmí otevřít okno, víc jsem nemohla vyfotit.



Dnešní článek byla zase taková oddychovka. Zítra se opět vrátím k památkám jižní Moravy.

Tentokrát jsem nezveřejnila všechny fotografie přímo v článku. Pokud máte zájem, můžete se podívat do GALERIE.



Přeji vám příjemný zbytek večera a dobrou noc!









Poutní kostel svaté Anny

17. srpna 2015 v 21:21 | Hanka |  Církevní stavby

Včera jsem slíbila, že vám v dnešním článku ukážu poutní kostel v Žarošicích. Slib plním, ale z kostela se toho moc vyfotit nedalo, zato jsem o něm našla spoustu informací.

Známé Moravské poutní místo bylo pod správou starobrněnského ženského cisterciáckého kláštera, pro který koupila Žarošice královna Eliška Rejčka, která poutní místo obdarovala vzácnou sochou.
Původně byla milostná soška Panny Marie umístěna v poutním kostele "ve Vinicích", ale na základě dekretů Josefa II. byl kostel uzavřen a pustl. V roce 1785 přenesli věřící z uzavřeného poutního kostela sochu Panny Marie do farního kostela v Žarošicích, který je zasvěcen svaté Anně. Poutní kostel byl v roce 1786 odsvěcen a byl postupně rozebírán na stavební materiál.



První písemné zmínky o farním kostele sv. Anny jsou z roku 1326. Kostel v letech 1510 a 1634 vyhořel a později byl znovu několikrát poničen. Na začátku 18. století byl kostel rozebrán a postaven nový, který byl roku 1731 vysvěcen. V roce 1785 do něj byla přenesena milostná socha Panny Marie Žarošické a všechny poutě se již konaly zde. Kostel byl zničen požárem v polovině roku 1797, a proto byl v letech 1800-1801 postaven nový větší kostel, který byl vysvěcen v říjnu roku 1801. Pro jeho stavbu byl použit stavební materiál z původního zrušeného poutního kostela.

Ve výklenku nad vchodem je umístěna soška sv. Anny.



Farní kostel sv. Anny je stavěn jako trojlodní, kdy jednotlivé lodě jsou rozděleny pilíři. Milostná socha Staré Matky Boží Žarošické je vyřezána z jednoho kusu dřeva a pochází od neznámého umělce z roku 1325. Socha je vysoká 142 cm a zobrazuje žehnající Pannu Marii s Ježíškem v levé ruce. V pravé ruce má žezlo a na hlavě Panny Marie i Ježíška jsou korunky.
Na pravé straně je umístěn boční oltář sv. Anny se sochou, která byla až do přenesení sochy Panny Marie nad hlavním oltářem. Interiér kostela je zdoben štukami a sochami ze zrušeného kostela v Hustopečích a sochami od Jana Floriana, který navrhl i lavice a ozdobil je i řezbami.

Po stranách hlavního vchodu stojí sochy sv. Petra a Pavla.



Do interiéru kostela jsem tentokrát nahlédnout nemohla, protože dveře byly zavřené, ale i na ně byl moc pěkný pohled ...







Tyto dvě desky jsem objevila na zdi u kostela. Latinský nápis nedokážu ani správně přečíst, natož přeložit.



Na této tabuli vidíte plán rekonstrukce poutního místa. Doufejme, že se podaří realizovat!



Poslední tři záběry jsou ze současného areálu.



Informace o kostele jsem čerpala ZDE.

Pokud byste chtěli vědět víc, můžete se podívat třeba SEM, najdete tady i pověsti vztahující se k poutnímu místu.



Přeji vám pěkný, snad už všude chladnější, pondělní večer!






Křížová cesta, sgrafita a sochy v Žarošicích

16. srpna 2015 v 22:10 | Hanka |  Drobné církevní památky


V Žarošicích jsme zastavili v sobotu 1. srpna na moji žádost kvůli kostelu, ale při jeho focení jsem objevila další památky, které vám ukážu jako první.

V roce 1967 bylo za kostelem zbudováno prostranství, aby se poutní bohoslužby mohly konat pod širým nebem. Mozaiky křížové cesty vytvořil Antonín Klouda z Prahy.

Musím přiznat, že mi mozaiková křížová cesta zrovna nepadla do oka, ale v každém případě je netradiční ...





Na zdi k faře jsou na sgrafitech zachyceny významné události z dějin poutního místa.







Obrazy a kříž v zadní části poutního areálu.



Mariánský sloup v ČB provedení



a sochy před kostelem. Stojí zde barokní sochy svatých: Josefa, Rocha a sousoší sv. Anny a Jana Nepomuckého, které sem bylo převezeno z Vídně.





Pro dnešek je to ze Žarošic všechno. Zítra uvidíte ještě poutní kostel a potom dám na blog zase něco z přírody.



Přeji vám příjemný zbytek nedělního večera, dobrou chladnou noc a úspěšné dny v novém týdnu!






Projekt 12 VIII - divoce žijící zvířata

15. srpna 2015 v 21:12 | Hanka

Jako osmý příspěvek do Mikeho projektu "12 fotošplouchnutí" jsem zvolila divoká zvířata. Tentokrát jsem nafotila opeřence i čtyřnohé tvory v jeden den, a to v úterý 11. srpna na Mladoboleslavsku.




Kačenky na řece se mi moc nevyvedly, byly dost daleko a foťák s teleobjektivem zůstal v autě, což je škoda, kačenky se zrovna krásně předváděly ...



... s nutriemi jsem měla víc štěstí, byly na stejném místě, ale dostala jsem se k nim blízko ... ta vlevo jen promluvit Mrkající ...



... jinde jsem vyfotila holuby ...



... a k tomu syslíky, kteří mezi nimi pobíhali, pro mě je to úžasný úlovek ... sysel je velice malé a velice hbité zvířátko, naštěstí jsem měla u sebe teleobjektiv, jinak by z fotek nebylo vůbec nic ...





... tyhle roztomilé hlodavce vám ukážu ještě později v dalším článku.

Všechna vyfocená zvířata sice žijí ve volné přírodě, ale jsou zvyklá na lidi, tedy poměrně krotká.



Pro dnešek se s vámi loučím a přeji pěkný večer!







Kostel sv. Bartoloměje v Křepicích

14. srpna 2015 v 22:33 | Hanka |  Církevní stavby


Kostel svatého Bartoloměje je římskokatolický chrám v obci Křepice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem kněžiště a čtyřbokou věží v průčelí. Jde o příklad prolínání forem pozdního baroka a nastupujícího klasicismu na konci 18. století v době josefinismu.
Kostel byl dostavěný v roce 1791. Má tři oltáře, v pozadí hlavního oltáře je Kalvárie. Na stavbu byl použit i materiál ze starého kostela, který byl zbořen. Na věži jsou tři zvony, největší pochází z roku 1522, druhý vznikl kolem roku 1490, třetí - "umíráček" - je z roku 1951.


Kostel v Křepicích mě zaujal, i když není nijak honosný. V první chvíli se mi líbilo hlavně to, jak je zalitý sluncem - na fotkách i duhovými reflexy Mrkající ...



... taky mě zaujaly malby na zdi kolem parčíku u kostela, nic podobného jsem zatím neviděla ...



... tady jsem nemohla vyfotit nápis pod malbou kvůli hustým keřům, ale snažila jsem se ...







... celkový pohled na zeď, v popředí je socha sv. Jana Nepomuckého ...



... tentokrát se mi podařilo nakouknout přes mříže i dovnitř kostela ...



... dál už jsem fotila kostel zvenčí ...



... brána na hřbitov s detailem kliky ...



... a několik záběrů kostela ze hřbitova ...







... to je z Křepic všechno, co jsem vyfotila. V katastru obce je však k vidění mnohem víc zajímavostí, pokud máte zájem, můžete nakouknout k Patrikovi, já mám kostel, on to ostatní.

Zítra nejspíš výlet přeruším a dám na blog něco jiného, abych vás nezahltila památkami.



Pro dnešek přeji pěkný zbytek večera a klidnou dobrou noc!







Vyprahlá krajina jižní Moravy

13. srpna 2015 v 22:22 | Hanka |  Příroda ČR


První srpnový den vyšel na sobotu a my se vydali na náš pravidelný výlet. Poslední dobou si rozhodně nemůžeme naříkat na špatné počasí jak tomu bylo dřív. Letos je hezky až moc.

Zamířili jsme na jižní Moravu s úmyslem fotit hlavně památky, což je v horku a silném větru asi nejlepší. Přesto jsme pořídili i několik záběrů krajiny. Ačkoliv je vyprahlá, působí docela malebně.


Na prvním snímku je v dáli kostel v Křepicích na Břeclavsku ...



... několik následujících záběrů jsem pořídila ze stejného místa s použitím teleobjektivu ...





















... snímky krajiny jsem nafotila v průběhu celého dne ...





... poslední tři jsou z pozdního odpoledne ...



... koně nespásali trávu, ale seno nastojato ...





... tohle tedy byly první fotografie z první srpnové soboty.

Zítra vám ukážu jedno zajímavé místo, aspoň doufám!



Loučím se s vámi a přeji pohodový zbytek večera a dobrou noc!






Hrad Rychmburk

13. srpna 2015 v 0:00 | Hanka |  Hrady a tvrze

Hrad Rychmburk byl posledním místem, která jsme v sobotu 25. července navštívili. Bylo už osm hodin večer a hodně zamračeno, proto jsme prohlídku a fotografování přiměřeně zkrátili.


Vzhledem ke špatným světelným podmínkám jsem některé snímky odbarvila a natónovala ...



Hrad Rychmburk byl postaven nejspíše začátkem 13. století, majitelem byl tehdy uváděn Tas z Pardubic a Staré. Roku 1297 získal hrad Beneš z Vartemberka, po jeho smrti převzal hrad jeho syn stejného jména. Dalším držitelem hradu byl Beneš III. z Vartemberka, který byl nejvyšším číšníkem krále Jana Lucemburského . Beneš III. hrad přestavěl a rozšířil o opevněné přehradí. Po jeho skonu hrad zdědili jeho bratři Čeněk z Vartemberka a Jan z Vartemberka, a tito hrad darovali řádu johanitů. V roce 1361 hrad získal Vilém Flaška z Pardubic, vnuk Tasův. Jedním z Vilémových synů byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. V roce 1369 přebírá hrad syn Smil Flaška z Pardubic, který byl též básníkem a spisovatelem. V roce 1392 prodal panství Otovi Berkovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. V postupní listině jsou vyjmenovány všechny osady panství a tři městečka: Hlinsko, Svratka a Skuteč. Pro mnohé obce je to první písemná zmínka vůbec. V roce 1396 koupil Smil Flaška panství zpět. Po jeho smrti v roce 1403 se majitelem hradu a panství stává jeho syn Arnošt, jemuž byli poručníky litomyšlský biskup Jan Železný a Odolen z Lipnice.












... jsme na nádvoří, kam jsem nakoukla s dovolením jedné zaměstnankyně ústavu ...










Údaje byly čerpány z Wikipedie.



... poslední snímek z parčíku před hradem ...



... a tím byl náš výlet 25. července u konce. Cestou domů jsem ještě za jízdy cvakla ...



... moje třídenní dovolená dneškem skončila, o víkendu budu doma, ale materiálu mám tolik, že mi vystačí nejméně na dva týdny. Zítra dám na blog první soubor snímků z prvního srpnového dne a začnu se věnovat vašim blogům, které jsem několik posledních dnů zanedbávala.


Přeji vám dobrou noc a sladké sny!