Říjen 2014

Záběry z okolí zatopeného lomu

31. října 2014 v 20:50 | Hanka |  Příroda ČR


Dnes vám ukážu poslední záběry od kamenolomu v Horní Cerekvi. Tentokrát to nebude jen voda, ale spíš skály a stromy kolem. U lomu se vyskytují především břízy ...


















... objevila jsem jednu krásnou diviznu, která snad ještě hodlá vykvést ... je pro Kitty ...



... nakonec jsem ještě pořídila nezbytné snímky proti slunci ...





... to je tedy od zatopeného lomu v Horní Cerekvi všechno.


Přeji vám příjemný páteční večer a pohodový slunečný víkend!


Kapky na listech a stéblech trávy

30. října 2014 v 20:10 | Hanka


Déšť jsou housle pro básníka.

Slova básníka židovského původu, Jiřího Ortena (30. 8. 1919 - 1. 9. 1941).



Do dnešního článku jsem vybrala fotografie s kapkami deště. Nafotila jsem je v neděli, 26. října, v údolí Rokytné v lese a na louce u Bendova mlýna ...



... zkusila jsem, jak bude první fotografie vypadat v černobílé úpravě ...









... na louce jsem brouzdala ve vysoké mokré trávě a hledala co nejhezčí seskupení kapek na stéblech ...





... sama jsem pak byla mokrá až po kolena a v botách mi "příjemně" čvachtalo ...



... odbarvený předcházející snímek ...





... na slunci by byly kapky jiskřivé a mnohem živější i ostřejší ...



... jenže v neděli se sluníčku nechtělo koukat na svět ... škoda ...





... to je tedy můj nedělní příděl kapek a zítra se vrátíme do slunečného svátečního dne k lomu v Horní Cerekvi.



Přeji vám příjemný čtvrteční večer!

Podruhé u zatopeného lomu v Horní Cerekvi

29. října 2014 v 22:44 | Hanka |  Příroda ČR


Po zamračeném deštivém víkendu i pondělku, kdy měl přítel dovolenou, už jsme nedoufali, že bude sváteční úterý jiné.
Světe, div se, bylo nádherné a slunečné. Ne ovšem na celém území, jak jsem dnes zjistila.
Na výlet jsme se vydali v deset hodin dopoledne vyzbrojeni foťáky, objektivy, svačinou a dobrou náladou.
Zamířili jsme do Horní Cerekve k zatopenému lomu, kde jsme byli už letos v létě. Pokud byste si chtěli články připomenout, můžete se podívat SEM a SEM.


Tentokrát jsme šli k lomu od jihu, proto jsou záběry jiné, navíc s odstupem tří měsíců ...



... na této straně je koupaliště, čistá voda a pozvolné písčité dno ...



... obloha byla sytě modrá a úplně vymetená, nikde ani mráčku, ba ani stopy po letadlech ...



... mám raději, když po obloze plují obláčky, ale člověk nesmí být neskromný ...



... den byl jako malovaný, sluníčko krásně hřálo a modrá obloha se zrcadlila na hladině vody ...



... přestože foukal ledový vítr, na slunci bylo opravdu teplo ...





... a co bylo úplně nejlepší ... kromě jednoho rybáře, který stál na malém ostrohu mezi stromy, jsme nepotkali živou duši ...



... vlastně potkali, jednoho mladíka, ale mnohem později, a na zpáteční cestě nějakého pána s paní ...





... šli jsme na západ, kde jsme potkali zmíněného mladíka ...





... a pak jsme se pomalu vraceli stejnou cestou nazpět ...



... nefotila jsem jenom vodu, ale i různé záběry ze břehu. Ty vám však ukážu zase někdy jindy.



Pro dnešek se s vámi loučím a přeji dobrou noc!


Listí, mech a kapradiny

28. října 2014 v 20:30 | Hanka |  Příroda ČR


K dnešním fotografiím jsem si vypůjčila báseň Josefa Václava Sládka


V LESE

Na obloze hvězda svítí
a já v tmavém bloudím lese;
jen když suk se pozatřese,
hvězda se mi v oko třpytí.




Dál a dál v tom nočním plášti
ubírám se do huštiny;
dole suché větve praští,
shora šeré suků stíny
hustší se a hustší řadou
mezi mne a hvězdu kladou.






Dál a dále - prasklo klestí
rozestřené plachou laní.
Tak na dávné zašlé štěstí
srdcem bodne vzpomínání.




Marně však - jen houštím kráčí
laň a klenbu nerozrazí
a ten bol, co v srdci mrazí,
duši k míru nepostačí,
neprotrhne, nerozcelí,
co mne od mé hvězdy dělí.






A přec dál jen v šíl'ném spěchu
táhne mne to ve huštinu - -
hvězda zhasla větví v stínu
a já hořce pláču v mechu.








Po krásném slunečném dni vám přeji příjemný sváteční večer!


Rokytná u Bendova mlýna

27. října 2014 v 22:44 | Hanka |  Příroda ČR


Včerejší počasí bylo snad ještě horší, než sobotní. Mlha přešla v mírné mrholení, které se změnilo v déšť. To už jsme však byli na cestě a nehodlali se kvůli nepohodě vrátit. Jinam, než do lesa k řece, se jít nedalo. Volba padla opět na Rokytnou, v jejímž údolí jsme byli nedávno, ale tentokrát jsme zastavili u Rešic v okrese Znojmo.
Poslední úsek jsme jeli po cestě plné bahna z rozmáčených polí. Naštěstí aspoň přestalo pršet.


Nebudu popisovat, jaká byla cesta po břehu řeky, to už jste u mě četli několikrát. Raději se podívejte, jak hezky to vypadalo v údolí Rokytné i přes nepříznivé počasí ...



... tohle je Bendův mlýn, fotila jsem ho jen z dálky ...















... některé úseky cesty byly široké a rovné, šlo se po nich velice pohodlně ...



... většinou se ale o cestě nedalo mluvit, ba ani o stezce ...







... poslední snímek, na kterém je řeka, jinak jsem fotila zase spíš detaily, protože to mě baví víc ...



... na zítřek slibuje předpověď slunečné počasí, tak jsem zvědavá. Máme úplně volný den, takže bychom moc rádi nafotili nějaké slunečné podzimní snímky. Doufám, že už to konečně vyjde!



Přeji vám dobrou noc a příjemný slunečný sváteční den!


Detaily z podzimní Pálavy

26. října 2014 v 22:33 | Hanka |  Rostliny


Včera jsem na Pálavě vyfotila i několik podzimních detailů. Popis k fotografiím psát nebudu, raději jsem si vypůjčila citáty více či méně známých osobností.



Kdo pochopíš krásu přírody, nemůžeš zabloudit.
Marcus Tullius Cicero
(římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel)



Všude kvetou květy pro toho, kdo je chce vidět.
Henri-Émile-Benoit Matisse



Než můžeme přírodě poroučet, musíme ji poslouchat.



Od lidí, stejně jako od počasí, lze očekávat to nejlepší i to nejhorší.
Luc de Clapiers Vauvenargues
(francouzský spisovatel a moralista)



Radost vidět a rozumět, to je nejkrásnější dar přírody.
Albert Einstein



Žádné umění nemůže napodobit mnohotvárnost přírody.
Marcus Tullius Cicero



Jenom blázen může opakovat přírodu.



Nechybíme, následujeme-li přírodu.
Michel Eyquem de Montaigne



Vše, co je podle přírody, je hodno úcty.
Marcus Tullius Cicero



Vše, co patří nesmrtelné přírodě, nemá smysl, dokud to není poznáno smrtelníkem a pozemsky milováno.
Stefan Zweig
(rakouský prozaik, dramatik, novinář a životopisec)



Strom poznání není stromem života.



Doufám, že se vám dnešní článek aspoň trochu líbil.



Přeji vám dobrou noc a hezké dny v novém týdnu!


Sychravé podzimní odpoledne mezi vinicemi

25. října 2014 v 22:21 | Hanka |  Příroda ČR


Dnešní počasí se opět nevyvedlo, přestože předpověď původně slibovala hezký den. Plánovaný výlet se nekonal, ale venku jsme stejně byli. Potřebovala jsem něco odvézt kamarádce na jižní Moravu, což se na takový den přesně hodilo. Cesta, která se dá normálně ujet za méně než hodinu a půl, nám trvala přes dvě a půl hodiny. Její průběh nebudu popisovat, protože všichni víte, jak to na našich dálnicích a silnicích vypadá.
Vyřídila jsem, co bylo potřeba, a pak jsme jeli kolem Novomlýnských nádrží k pálavským vinicím.

Fotit se dá za každého počasí, fotili jsme v dešti, ve vánici, v mlze, ... ale sluníčko je sluníčko, krajina bez slunce je smutná.


Nízká oblačnost úplně zakrývala Pavlovské vrchy ...





... na opačné straně to bylo o trochu lepší ...





... obloha a vápencové skály mají barvy zkreslené šerem a mlhou ...





... záběry jsem pořídila z několika různých míst ...







... nikde nebylo živáčka, proto jsem si troufla vyfotit pár detailů ve vinici ...







... vinné hrozny už byly sklizené, zůstalo jich jen několik pro špačky a fotografy ...







... to je z pálavských vinic všechno, ale nafotila jsem ještě další snímky, které vám ukážu nejspíš zítra.



Pro dnešek přeji pěkný pozdní večer a klidnou prodlouženou noc!


Vzpomínky v bílé

24. října 2014 v 23:23 | Hanka |  Rostliny


Dnes jsem zalovila ve svém fotoherbáři, kde mám přes 250 určených rostlin. Poslední dobou jsem plané květiny trochu zanedbávala, protože mě víc bavilo fotit a určovat hmyz. Hmyzích potvůrek už mám však málo, takže si trochu zavzpomínáme na jarní a letní dny prostřednictvím kytek.
V první vzpomínkové skupině to jsou bílé kytičky. Neřadila jsem je podle toho, kdy kvetou, ale abecedně.


Bílojetel německý - Dorycnium germanicum - je rostlina z čeledi bobovitých.



Česnáček lékařský - Alliaria petiolata - je vyšší, volně rostoucí, plevelná bylina charakteristické vůně po česneku, z čeledi brukvovitých.









Hluchavka bílá - Lamium album - je léčivá bylina z čeledi hluchavkovitých.












Knotovka bílá neboli silenka širokolistá/bílá - Silene latifolia - je jednoletá, až vytrvalá, vyšší bylina z čeledi hvozdíkovitých.



Kokoška pastuší tobolka - Capsella bursa-pastoris - je jednoletá až dvouletá bylina, patří do čeledi brukvovitých.



Konvalinka vonná - Convallaria majalis - je vytrvalá jedovatá rostlina z čeledi chřestovitých.



Krabilice chlupatá - Chaerophyllum hirsutum - je vytrvalá, 50 až 120 cm vysoká, bylina z čeledi miříkovitých.






Lomikámen zrnatý - Saxifraga granulata - je řídce trsnatá rostlina s krátkým plazivým oddenkem a chudou přízemní listovou růžicí z čeledi lomikamenovitých. Roste na sušších a slunných lokalitách, u nás se v teplejších místech vyskytuje hojně. V úžlabí přízemních listů se tvoří rozmnožovací cibulky.






Rožec rolní - Cerastium arvense - je drobná, nenápadná, planě rostoucí, vytrvalá a poměrně hojně rozšířená bylina z čeledi hvozdíkovitých, jeden z mnoha druhů rodu rožec.



Řebříček obecný - Achillea millefolium - je vytrvalá, 10 cm až 80 cm vysoká, bylina z čeledi hvězdnicovitých. Latinské jméno (Achillea) připomíná bájného hrdinu Achilla, po němž byla rostlina pojmenována. Ten údajně ošetřoval pomocí řebříčku krvavé rány utržené v Trojské válce.









Dnešní článek je dost dlouhý, a to jsem do něj ani nedala všechny bílé kytky, které mám. Doufám, že tyhle se vám líbily.

Pokud bude zítra slušné počasí, pojedeme aspoň na pár hodin do přírody. Snad se mi podaří nafotit něco z krajiny.



Přeji vám dobrou noc a prima víkend!


Mandelinkovití - Chrysomelidae

23. října 2014 v 21:00 | Hanka |  Hmyz a pavouci


Dnes vás "obšťastním" několika brouky. Když se mi podaří nafotit a shromáždit dost jedinců jedné čeledi, šoupnu je na blog. Dnes to budou brouci z čeledi mandelinkovitých. Jejich názvy se mi podařilo najít a některé z nich už jsem na blogu měla, jen to byly jiné fotografie.




Mandelinka bramborová - Leptinotarsa decemlineata






Mandelinka klokočová (hroznová) - Chrysolina staphylaea



Vyskytuje se na vlhkých loukách, březích vod, ale i na polních cestách. Larvy se vyvíjejí na hluchavkovitých rostlinách, často na mátách.



Mandelinka mátová - Chrysolina herbacea



Vůbec nic jsem o ní nenašla na internetu a nemám ji ani v knížkách.



Mandelinka nádherná - Chrysolina fastuosa
Její tělo je jen centimetr dlouhé. Pod slunečními paprsky se jí krásně lesknou krovky do zlato-červena nebo do zelena. V hojném počtu se vyskytuje v zahradách, v remízkách a na poli. Najdeme ji hlavně tam, kde roste kopřiva a hluchavka. Právě na ně klade samička vajíčka, která po vylíhnutí požírají larvy. V době těchto "hodů" si ukládají v těle jedovaté látky, a proto je hmyzožraví práci neloví.



Mandelinka topolová - Chrysomela populi












Štítonoš zelený - Cassida viridis
Tento druh je rozšířený v nížinách po celém území naší republiky. Je velký do 10 mm, rozšířená hruď kryje prakticky celou hlavu. Žije společně se svojí larvou především na hvězdnicovitých rostlinách, které okusuje.

Štítonoše jsem měla na blogu nedávno.



Pro dnešek to tedy byla hrstka brouků a zítra snad zase něco vymyslím. Fotek mám v archivu spoustu.


Mějte se krásně i v tom nevlídném počasí!


Věže kostelů - I. část

22. října 2014 v 21:21 | Hanka |  Výběry


Do dnešního článku jsem vybrala fotografie, které jsou z úplně jiné kategorie, než snímky z posledních dvou týdnů. Dokud nepořídím nové fotky, musíme se spokojit s archivními.

Letos jsem nafotila značné množství kostelů, z těchto církevních staveb vám teď ukážu pouze věže. Dva z kostelů jsou z loňského roku. Fotografie jsem seřadila abecedně podle názvů obcí. Pokud budete mít zájem, můžete na název obce kliknout a připomenout si, jak vypadá kostel v celé kráse.



BENETICE - kostel sv. Marka



BUDIŠOV - kostel sv. Gotharda



DALEŠICE - kostel sv. Petra a Pavla



HORNÍ ÚJEZD - kostel sv. Petra a Pavla



JAKUBOV - kostel sv. Jakuba Staršího



KURDĚJOV - kostel sv. Jana Křtitele



LUKOV - kostel sv. Jana Křtitele



PRUŠÁNKY - kostel sv. Izidora



PŘESKAČE - kostel všech svatých



SLAVÍKOVICE - kostel sv. Kateřiny



STAŘEČ - kostel sv. Jakuba



ŠEBKOVICE - kostel sv. Máří Magdaleny



VOLFÍŘOV - kostel sv. Petra a Pavla



Zítra dám na blog něco z přírody a věže dalších kostelů uvidíte zase někdy jindy.



Přeji vám příjemný středeční večer!