Duben 2014

Jarní krajina kolem Hodova

30. dubna 2014 v 19:37 | Hanka |  Příroda Třebíčska


Dneska se ještě trochu projdeme dubnovou krajinou kolem Hodova a potom pojedeme dál. Fotky nechávám bez komentáře, protože ani nevím, co bych k nim psala.






























Přeji vám skvělý čarodějnický večer a kouzelný 1. máj!


Louka plná pampelišek a slunce

29. dubna 2014 v 20:32 | Hanka |  Příroda Třebíčska


Nejprve se musím omluvit. Včera jsem v závěru článku napsala, že se dnes podíváme k řece Oslavě, jenže to jsem lehce zazmatkovala. K Oslavě se sice podíváme, jenom to bude o pár dnů později. Náš výlet totiž začal 19. dubna někde jinde. Doufám, že mi tenhle kopanec prominete. ♥♥♥


Tak tedy, 19. dubna jsme po poledni vyjeli směrem na severovýchod a zastavili na louce u obce Hodov. Louka byla plná pampelišek a sluníčko krásně svítilo. Jenom je vidět, že louce hodně chyběl déšť.


Nejprve jsem fotila vleže ...





... sluníčko krásně hřálo a louka byla měkká, tak se mi ani nechtělo vstávat ...





... nechybělo moc a usnula jsem ...





... přítel mě ovšem nenechal, musela jsem hezky "vyskočit" a jít o kus dál ...





... rozkvetlá byla nejen louka, ale i stromy a keře ...



... všude pohoda a klid, jen včelky bzučely a ptáčci vyzpěvovali ...









... na pampeliškové louce se zdržíme do zítřka, ale to vám ukážu trochu jiné záběry.



Všechny vás zdravím a přeji pohodový večer předposledního dubnového dne!

Dubnový večer na Znojemsku

28. dubna 2014 v 21:19 | Hanka |  Západ slunce


Konečně poslední článek z 12. dubna!!!

Po cestě ze Slupi jsme opět hledali příhodné stanoviště na vyfotografování západu slunce. Jako v mnoha dřívějších případech se nám žádné místo dost nezamlouvalo, jenže sluníčko nechtělo počkat.
Dopadlo to takhle.




















Výlet je u konce.


Možná na vás budou tyhle západovky působit trochu strašidelně, tak dnešní článek uzavřu něčím veselejším.


Před nedávnem jsem dávala na blog fotky ještěrky, která se usídlila v našem skleníku. Zůstala tam a není sama ...



... sameček ještěrky obecné v celé kráse ...



... doufám, že dočkáme ještěřiček!


Zítra se podíváme, jak to vypadalo 19. dubna u řeky Oslavy pod Tasovem.



Přeji vám klidný pondělní večer a dobrou noc!


Kostel Jména Panny Marie ve Slupi

27. dubna 2014 v 22:17 | Hanka |  Církevní stavby


Kostel ve Slupi se připomíná poprvé roku 1228, původně byl tedy románský. Současná stavba je pozdně gotická z konce 15. století, upravovaná barokně v 17. století a klasicistně roku 1845. Na hlavním oltáři kostela stojí uctívaná mariánská socha z 15. století, od 17. století k ní chodí poutě (Panna Marie pod vrbami).


K mé velké lítosti se ke kostelu nedalo dostat. První snímek jsem pořídila přes zamknutou bránu ...



... potom jsem se pustila do obchůzky v naději, že bude ke kostelu přístup odjinud ... nebyl ...



... šla jsem pořád dál a fotila přes ploty, zdi a zahrádky ...





Kostel se ukrývá za rozlehlou budovou školy (ta je dobře vidět na první fotce) v severní části západní strany návsi (cestou od hlavní silnice k mlýnu vlevo). Vzhledem k sousedství školy a mnoha vzrostlým stromům je obtížně fotografovatelný. Přístupný při pravidelných bohoslužbách o nedělích.

... a už je jasné, proč byla brána zamčená ...



... přestože jsem fotila kostel zdálky přes různé překážky, vznikly snad docela slušné snímky ...



... fotky jsou možná zajímavější než ty, co mívám obvykle ...





... obešla jsem celý kostel ...



... a dostala se zpátky k zavřené bráně, tentokrát jsem aspoň prostrčila objektiv mřížemi a vyfotila kostel z této strany znovu ...



... poslední snímek jsem pořídila ze schodiště slupského mlýna ...



... to je ze Slupi všechno a téměř všechno ze soboty 12. dubna. Zítra tento výlet ukončím, určitě se dovtípíte jak.



Přeji vám příjemný nedělní večer, dobrou noc a dobré dny v novém týdnu!


Podruhé u slupského mlýna

26. dubna 2014 v 23:46 | Hanka |  Technické památky


Poprvé jsme byli ve Slupi začátkem dubna loňského roku a podruhé 12. dubna letos. Loni bylo zamračeno, letos svítilo sluníčko. Pokud chcete, můžete porovnat.

Snažila jsem se pořídit jiné záběry, abych se neopakovala.


Nejprve několik informací o Slupi, informace o mlýně mám v loňském článku ...



... celkový pohled na mlýn (loni před ním stála spousta aut) ...



... v parčíku proti mlýnu stojí socha sv. Jana Nepomuckého ...





... průchod na můstek nad náhonem ...





... z můstku jsem fotila proti slunci ...



... i obráceně (podobný záběr mám z loňska) ...



... pak jsem se vrátila před mlýn a pořídila dva detaily ...





... poslední tři záběry jsou zaměřeny na schodiště ...







... ve Slupi se zdržíme ještě zítra.


Přeji vám dobrou noc a krásnou slunečnou neděli!

Kostel Bičovaného Spasitele v Dyji

25. dubna 2014 v 22:52 | Hanka |  Církevní stavby


Na konci včerejšího článku jsem psala, že jsme se před zastávkou u výběhu v Krhovicích zastavili v obci Dyje. Tentokrát přítel nefotil, čekal na mě v autě, takže to byla opět rychlovka.


Několik kilometrů po proudu řeky Dyje pod Znojmem se nachází obec Dyje (původní název Milfroň byl změněn novoosídlenci po roce 1945), která byla od 13. do 18. století majetkem opatství louckého. Zdejší středověký kostel sv. Vavřince byl sice po třicetileté válce vrchností obnoven, nicméně roku 1769 byl kvůli svému opětovnému špatnému stavu zbořen.
Tehdejší loucký opat Řehoř Lambek se rozhodl postavit kostel zcela nový. Uprostřed vesnice vyrostl v letech 1769 - 1775 podle návrhu vídeňského architekta Kerndla mohutný barokně-klasicistní chrám Bičovaného Spasitele, v jehož interiéru pracoval v letech 1776 - 1777 jeden z nejvýznamnějších umělců tehdejšího Rakouska F. A. Maulbertsch. Jeho nástropní freska v kostele patří k nejhodnotnějším ukázkám pozdního baroka na Moravě. Chrám byl vysvěcen roku 1778, duchovní správa kostela byla v rukou klášterní nemocnice v Milfroni. V současnosti procházejí nástropní malby rekonstrukcí. (INTERNET)


Dovnitř jsem se, jako obvykle, nedostala, proto uvidíte kostel jenom zvenčí ...



... počasí bylo kolem půl šesté nádherné ...



... jak vidíte, kostel je v dost zbědovaném stavu, hlavně horní část, ale byl aspoň pěkně nasvícený ...





... zkoušela jsem otevřít dveře ... marně, tak jsem aspoň vyfotila zajímavou kliku a kování ...





... potom jsem kostel obešla ...



... tady už nasvícený nebyl ...





... a poslední dva snímky jsem pořídila v protisvětle ...





... "rychlovka" trvala asi 15 minut a jelo se dál. Zítra vám ukážu, kam jsme dojeli.



Přeji vám příjemný víkend, i když možná nebude slunečný!


Výběh u Krhovic

24. dubna 2014 v 20:33 | Hanka |  Zvířata a ptáci


"JÉÉÉ, KONĚ, ZASTÁÁÁV!!!"

Projížděli jsme zrovna obcí Krhovice, která leží jižně od Plavče, když jsem si všimla výběhu s několika koňmi. Tenhle byl tak příhodně umístěný, že jsem toho musela využít. Jinak totiž potkáváme koňské výběhy skoro v každé vesnici, ale většinou se k nim nedá dostat.
Přítel zastavil, nejspíš i proto, že ho zaujalo něco jiného, ani vlastně nevím co, jelikož jsem se hnala k výběhu ...




... koně se v klidu pásli na protější straně výběhu ...



... ale jen do té doby, než mě zaregistrovali ...



... potom přešli na mou stranu a já jsem musela pořád popocházet, abych je vůbec mohla vyfotit ...



... když viděli, že ode mě nic nedostanou, začali se znovu pást ...







... tady mi zřejmě chtěli něco naznačit ;-) ...



... zase jsem popošla a fotila z jiného úhlu ...





... a ještě jinak ...





... poslední změna stanoviště a zároveň poslední snímek ...



... byla to jen krátká zastávka, ale bohatě stačila.


Před zastávkou v Krhovicích jsme se zastavili v obci Dyje, která leží o kousek severněji. Vynechala jsem ji úmyslně, co jsem tam vyfotila vám ukážu až zítra.


Pro dnešek přeji příjemný večer!

Zámek Plaveč - domov pro seniory

23. dubna 2014 v 20:30 | Hanka |  Zámky a zámecké parky


Z Rudlických kopců jsme popojeli o kousek jižněji a zastavili v obci Plaveč.


Měli jsme v úmyslu navštívit místní zámek, jenže to jsme nevěděli, že slouží jako domov pro seniory. Neměli jsme odvahu vlézt do areálu, tak jsem nejdřív vyfotila zámek jen skrze stromy přes oplocení ...



... potom jsem se prostě a jednoduše zeptala, jestli smíme do parku, směli jsme ... hned za bránou stojí krásně upravená rotunda Nanebevzetí Panny Marie ...

O Plavečské rotundě stojící na okraji areálu zámku je zmínka z roku 1234, soudí se však, že byla vystavěna možná již ve 12. století. Často se také o ní hovoří jako o mladší sestře znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tato plavečská je však větší a také vyšší. Objekt má zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie a sv. Františka Xaverského. Dlouhou dobu fungovala rotunda jako soukromá kaple sloužící tvrzi. Zpřístupněna ostatním lidem byla až po husitských válkách. V druhé polovině 15. století byly provedeny některé přístavby. Byla vybudována gotická předsíň a oratoř. Později byla dlouhou dobu rotunda opuštěná a prázdná. To se změnilo až s příchodem nových majitelů zdejšího panství, rodu Widmannů. V roce 1868 byla pod rotundou zbudována krypta pro tento rod. Je zde pochováno sedm členů, poslední z nich v roce 1945.
Rotunda je kruhová stavba s půlkruhovou apsidou vystavěná z lomového neomítnutého kamene. Loď kryje kuželovitá kopule s pískovcou lucernou se čtyřmi sdruženými okénky znázorňujícími čtyři obličeje. Na vršku lucerny je pak ještě umístěna pískovcová soška Boha v podobě zvířete. Nachází se tu i zvon z roku 1487, který patří mezi čtyři nejstarší na Znojemsku. *



... pomalu jsme procházeli areálem a fotili, pro obyvatele jsme asi byli atrakcí nebo aspoň rozptýlením ...



... nezbytný detail, všimla jsem si, že hodně starých klik má tento tvar ...



Plavečskou tvrz založil pravděpodobně Ranožír z Plavče, v letech 1260 - 1268, sudí na znojemském hradě. Areál tvrze se postupně rozšiřoval, roku 1358 za Aleše z Police je již nazývána hradem. Na konci 15. století držel tvrz Jiří Licek z Plavče a mezi léty 1557 - 1639 byla v rukou pánů z Hodic. Koncem 16. století nechali Hodičtí přestavět tvrz v malý čtyřkřídlý renesanční zámek s arkádami po jedné straně dvora. Nově vybudované zámecké sídlo získala v roce 1639 Johanka Alhnanová, a poté její manžel Tobiáš Aliman z Almštejna. V roce 1679 připadl zámek Ludvíku Raduitu de Souches, známému obhájci Brna proti Švédům, který tak spojil plavečský, hostimský a jevišovický statek v jeden celek. Poslední držitel rodu de Souches přebudoval v roce 1742 renesanční zámek v barokní sídlo. Poslední šlechtické úpravy zámku proběhly za Widmannů roku 1832. *







... kamenná kaplička obrostlá břečťanem vypadala velice romanticky ...



... v parku bylo několik soch, vyfotila jsem jenom tuhle, ale nevím, co představuje ...



Zámek v Plavči, stojící na mírné vyvýšenině nad záhybem řeky Jevišovky, je na pohled jednoduchá budova, která však prošla složitým stavebním vývojem. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová stavba, jejíž vstupní průčelí má mělký střední rizalit se štítem. V nádvoří jsou zbytky zazděných renesančních arkád. Okolo zámku se rozprostírá rozsáhlý park z počátku 19. století, v němž stojí pozdně románská rotunda ze 13. století. V předzámčí jsou budovy bývalého hospodářského dvora. V přízemí východního křídla zámku vidíme ještě zachovány gotické klenby. Původní zámecké interiéry však zcela podlehly účelovým novodobým adaptacím sídla na domov seniorů, který zde sídlí, a proto není zámek běžně přístupný pro veřejnost. *

... rotundu jsem vyfotila ještě na odchodu, ale už měla špatné světlo ...



... ještě pohled na hlavní budovu ...



... a pak jsme areál opustili ...



... odcházeli jsme po čtvrté hodině, takže do večera zbývalo ještě dost času. Zítra vám ukážu, co jsem vyfotila potom, je to něco úplně jiného.

* Informace o plavečském zámku jsem čerpala z internetu.



Užijte si příjemný středeční večer, já jdu věšet prádlo!


Přírodní památka Rudlické kopce

22. dubna 2014 v 21:25 | Hanka |  Příroda ČR


Než jsme v sobotu 12. dubna opustili Boskovštejn, vyfotila jsem ještě bývalý mlýn, který stojí proti zámku ...




... a taky tuhle pěknou, hezky upravenou a čistou, chalupu ...



... potom jsme se rozjeli na jihovýchod a narazili na přírodní památku, o které jsme neměli tušení, což u mě není nic divného, ale přítel toho zná hodně ...

Přírodní památka "Rudlické kopce" navazuje severně na intravilán obce Rudlice. Jedná se o pahorky kolem Zadního kopce s přilehlým zlomovým svahem na holorovině Tavíkovické pahorkatiny. Území bylo jako chráněné vyhlášeno roku 2002 na výměře 17,5 hektaru. Najdeme zde rozsáhlé plochy acidofilních teplomilných a travobylinných společenstev. Dominantní je na území kostřava ovčí, najdeme zde i sesel sivý, čestec klasnatý, pavinec modrý nebo slivoň trnitou. Mezi motýly vyniká ostruháček březový, modrásek podobný a okáč kostřavový. (INTERNET)



... bohužel se začalo kazit počasí, tak jsme se v Rudlických kopcích dlouho nezdrželi ...



... z krajiny jsem toho, kvůli špatnému světlu, moc nefotila, zaměřila jsem se spíš na detaily ... tohle by měl být zemědým lékařský ... o této bylině jsem objevila moc pěkný článek u Mikyho ...



... tady vidíte, jak vypadala krajina pod zamračenou oblohou, líbily se mi sluneční paprsky, které se draly z mraků, ale jinak bída ...



... tak zase raději ke kytkám ... doufám, že jsem určila správně měsíčnici roční, vůbec si nevzpomínám, že bych ji někdy dřív viděla ... jak jsem se dočetla, jedná se o zplanělou zahradní květinu ...





... ještě trochu bílé ...





... a úplně nakonec makro květu nenápadné kokošky pastuší tobolky ...



... pro dnešek je to všechno. Zítra budeme v naší cestě po Znojemsku pokračovat. Podíváme se do Plavče.



Přeji vám pěkný povelikonoční úterní večer!


Renezanční zámek Boskovštejn

21. dubna 2014 v 22:41 | Hanka |  Zámky a zámecké parky


Od Hostimi jsme se v sobotu 12. dubna vydali směrem na jih do obce Boskovštejn. Chtěli jsme si prohlédnout místní zámek, což jsme samozřejmě udělali.


Renezanční zámek Boskovštejn ve stejnojmenné obci ...



... několik informací o majitelích, využití a úpravách zámku ...



... informace z internetu:

Vesnice a tvrz se uvádějí až v roce 1586, kdy patřily Fridrichovi Březnickému z Náchoda na Dunajovicích, v r. 1615 byla budova označena jako zámek; vlastnil ji hrabě Jiří z Náchoda a Lichtenburka. Podle jména Bosko - snad od některých z jevišovických Kunštátů - je ves patrně staršího původu a snad v první polovině 16. století se stala samostatným zbožím.
Tvrz na obdélném půdoryse a s nárožními věžicemi prošla zřetelně dvěma hlavními fázemi výstavby. Dolní partie až k odskoku nad zvýšeným přízemím je zděná z kamene a věžice jsou okrouhlé, patro je ze zdiva smíšeného a nástavce věžic mají polygonální tvar. Zdá se, že prostá plochostropá tvrz se střední vstupní síní a dvěma sály po stranách vznikla v první polovině 16. staletí a na kvalitnější renesanční sídlo ji upravil Jan Bohuchval z Náchoda. Došlo k tomu počátkem 17. století, kdy byla síň zaklenuta a tvrz nadstavena o patro. Ještě v r. 1670 při prodeji hraběti Ludvíku Raduitu de Souches se o ní mluví jako o rytířském sídle. Touto koupí byl však boskovštejnský statek trvale spojen s panstvím hostimským a zřejmě na přelomu 17. a 18. století byla tvrz přeměněna na pouhý hospodářský objekt. První patro bylo v souvislosti s přeměnou tvrze na sýpku ještě přepatrováno. V chátrajícím stavu byla sýpka ponechána až do pol. 20. stol. V 80. letech 20. stol. proběhla, u tohoto do značné míry unikátního sídla z období doznívání gotiky a úsvitu renesance, kompletní památková obnova a sýpka byla přestavěna do idealizující pravděpodobné původní podoby renesančního sídla. V tvrzi byla otevřena expozice Moravského zemského muzea o nejstarších zemědělcích v regionu a archeologická expozice věnovaná zdejšímu nestoru moravských archeologů Františku Vildomcovi (1878 - 1975), který působil zejména na Jevišovicku. Expozice navazovala na tématicky na expozici v nedalekém zámku Jevišovice. Bohužel někdy kolem r. 1999 byla tvrz vystěhována, uzavřena a ponechána svému osudu.




... na nádvoří se nedalo dostat, tak jsem aspoň zámek obešla a vyfotila, jak to nejlíp šlo ...











... už jsme se pomalu vraceli k autu, když za námi přišel nějaký starší pán a ptal se, jestli se nechceme podívat dovnitř. Co myslíte, chtěli jsme? ...



... no jasně, kdo by taky nechtěl, když má takovou možnost. Pán nám vyprávěl o majitelích (jsou to Italové), o tom, jak se snaží zámek prodat nebo aspoň pronajmout, dověděli jsme se toho spoustu o obci a nakonec jsme zjistili, že máme v Třebíči společné známé, jeden z nich má dokonce nedaleko zámku krásnou chalupu ...



... prostory zámku jsou občas využívány k různým příležitostem, jako jsou třeba svatby nebo nějaké obecní akce. Prohlídka trvala asi půl hodiny, ale pak už jsme se rozloučili, abychom déle nezdržovali. Pán, který nás provázel se o zámek a jeho okolí stará, což je, vzhledem k jeho věku a prostorám zámku, obdivuhodné. Za prohlídku si nic nechtěl vzít a taky nevzal, což bylo ještě obdivuhodnější ...



... tentokrát mám nějaké fotky navíc v GALERII.


Pro dnešek se s vámi loučím a přeji pěkný zbytek svátečního večera a dobrou noc.