Březen 2014

Kostel sv. Jakuba Staršího v Jakubově

31. března 2014 v 22:15 | Hanka |  Církevní stavby


Jedno krásné nedělní odpoledne jsem vyfotila další z kostelů na Třebíčsku. Zajeli jsme do obce Jakubov, která leží 5 km na severozápad od Moravských Budějovic. V této obci se nachází hřbitov s kostelem svatého Jakuba Staršího, podle něhož je odvozen název obce.


Pozdně románský kostel z poloviny 13. století tvoří dominantu Jakubova ...







... bránou jsme prošli na hřbitov ...







... o kostelu jsem moc informací nenašla, snad jen to, že byl nedávno opravený zvenčí a přesně před dvěma roky byly opraveny a požehnány kostelní varhany ...



... na osvětlení kostela byla uspořádána veřejná sbírka, která skončila 30. dubna 2006 ...



... dovnitř jsme se nedostali, dveře byly zamknuté jako obvykle ...



... zato jsme v zadní části hřbitova objevili tuhle nádhernou sbírku ...



... kříže nejspíš pocházejí ze starých zrušených hrobů ...





... ještě ohlédnutí ...



... a odjezd.


V poslední době nevkládám články chronologicky, ale trochu střídám témata, aby byla změna. Občas se mi totiž podaří vyfotit během nedělního odpoledne až pět kostelů.



Přeji vám příjemný pondělní večer!


Rozkvetlá jižní Morava

30. března 2014 v 22:03 | Hanka |  Rostliny


Výlet z minulé soboty zakončím květinami, které jsem vyfotila na na Pálavě.
Během jízdy jsme v lese zaregistrovali barevné trsy, jaké jsem v tuhle roční dobu ještě neviděla. Samozřejmě jsme zastavili a šli se podívat zblízka. V lese nebyly na focení zrovna moc dobré světelné podmínky, ale fotili jsme i tak.


Dymnivka dutá kvetla všude, kam jen oko dohlédlo ...





... stejně tak její bílá forma ...





... sem tam bylo vidět plicník lékařský ...



... žlutých sasanek pryskyřníkovitých kvetly v lese celé koberce ...





... kytky v lese jsme fotili asi půl hodiny a pak jeli dál, ke Kočičí skále, kde už jsme byli několikrát.
Hlaváček jarní kvete v této lokalitě ve značném množství, ale v zelené trávě, v suché jsme ho ještě nefotili ...





... poprvé jsem tu objevila i květy koniklece, pravděpodobně velkokvětého ...





... květy už nebyly moc pěkné ...



... na vápencových skalách kvetla zářivě žlutá mochna jarní ...



... poslední kytkou, taky krásně žlutou, je tařice skalní ...





... výlet na jižní Moravu skončil, zítra se podíváme zase jinam.


Přeji vám pohodový nedělní večer, dobrou noc a pěkné dny v novém týdnu!



Hustopečské náměstí

29. března 2014 v 22:45 | Hanka |  Města a obce ČR


V Hustopečích mám jednu blogovou kamarádku, se kterou se znám osobně. Už jsem ji několikrát navštívila, ale ani jednou jsem se nedostala na hustopečské náměstí, až minulou sobotu.


Dominantou Dukelského náměstí je bezesporu kostel svatého Václava a svaté Anežky České, který byl postavený na místě pozdně gotického chrámu. Kostel byl vysvěcen v roce 1994 ...



... v kostele se nacházejí zrestaurované sochy z původního hustopečského kostela ...



... na náměstí jsem nafotila několik snímků proti slunci, dva z nich jsem vybrala ...





... 14 metrů vysoký morový sloup z roku 1736 ...









... kamenná kašna s Tritónem zvaná "Žumberák" ...



... radnice z roku 1906 v novorenesančním slohu, dům napravo je bývalá radnice ...



... několik detailů nové radnice ...











... doufám, že se vám prohlídka hustopečského náměstí líbila. Pokud byste měli zájem dovědět se o Hustopečích něco víc, můžete se podívat třeba SEM.


Zítra vám ukážu kousek přírody jižní Moravy.



Přeji vám dobrou (kratší) noc a příjemně prožitou neděli!




Rozhledna a mandloňový sad v Hustopečích

28. března 2014 v 21:43 | Hanka |  Příroda ČR


Jihomoravské vinařské městečko Hustopeče je známé převážně díky výbornému moravskému vínu. Kromě vína však láká do svého okolí i na jinou atrakci. Každoročně zde zjara rozkvetou stovky mandloní, které doslova rozzáří okolní hnědavá pole. Letos, díky teplé zimě, začaly mandloně kvést už počátkem března, tedy oproti minulým letům enormně brzy. Unikátní podívanou, která je doslova pastvou pro oči, lze sledovat i z nedaleké Mandloňové rozhledny, která se stala novou dominantou blízkého okolí. (INTERNET)


Na tohle místo jsme se vypravili v sobotu 22. března v naději, že ještě zastihneme mandloně v květu. Bohužel, přišli jsme pozdě, většina stromů už odkvetla. Měli jsme vyrazit o týden dřív, jako Patrik.


Přesto však jsme ještě pár kvetoucích mandloní objevili a vyfotili ...





Rozhledna na plošině Starého vrchu leží asi 1 km severně od Hustopečí. Rozhledna, která se "schovává" uprostřed mandloňových sadů, je dobře vidět z dálnice vedoucí z Brna do Bratislavy. Příjezd k rozhledně je velice dobře označen, poslední část cesty ale musíte absolvovat pěšky. Ať již po značené cestě kolem hřbitova v Hustopečích a nebo ze sedla ze silnice č. 420 mezi Hustopečemi a Kurdějovem po Mandloňové stezce. (INTERNET)



... pohled do krajiny ze Starého vrchu ...



... v sobotu 22. března byl teplý slunečný den, proto Starý vrch a rozhlednu obléhaly davy lidí a smečky psů ...



... když se nám podařilo na rozhlednu probojovat, vyfotila jsem několik snímků shora ...



... dalo mi hodně práce vyhnout se lidem, kteří se povalovali mezi stromy ...





... na rozhledně nebylo moc k hnutí, tak jsme raději zase slezli a fotili dole ...





... asi po hodině jsme opustili Starý vrch a vydali se na zpáteční cestu ...







... mezi stromy proběhly srnky, stačila jsem je vyfotit, ale byly dost daleko ...



... tentokrát mám ještě nějaké fotky navíc v GALERII.

Zítra budeme v naší cestě pokračovat.



Přeji vám příjemný páteční večer a krásný slunečný víkend!







Český Šternberk - hladomorna a západ slunce

27. března 2014 v 21:26 | Hanka |  Hrady a tvrze


Jižní předsunutá bašta hradu Český Šternberk, tzv. "hladomorna", je součástí důmyslného opevňovacího systému, který byl vybudován na přelomu 15. a 16. století nejvyšším zemským sudím Petrem Holickým ze Sternberga a dokončen jeho synem Janem.


Válcovou věž jsme nechali za zády a vydali se k "hladomorně". Už se mi tam moc nechtělo, jenže touha po dalších fotkách byla přece jenom silnější ...









... vyfotila jsem informační tabuli a odbarvila ji, aby se dal text lépe přečíst ...







... v letech 2002-2004 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce a úprava okolí ...





... vyfotili jsme z "hladomorny" všechno, co bylo pěkně nasvícené, a vrátili se lesem k hradu ...



... s Českým Šternberkem jsme se celkem neradi rozloučili a o půl hodiny později už jsme fotili západ slunce z jednoho odpočívadla ...











... potom už jsme jeli bez zastávky domů.

Zítra vám ukážu, kam jsme se vydali v sobotu 22. března.



Přeji příjemný večer!


Český Šternberk - válcová věž

26. března 2014 v 20:43 | Hanka |  Hrady a tvrze


Původní raně gotický hrad byl malý, neboť pro jeho stavbu byl vybrán úzký skalní hřeben nad Sázavou obtékaný z druhé strany Brtnickým potokem. Na této západní straně hřebene byla také zbudována přístupová cesta s bránou, kterou chránila vysoká okrouhlá věž s břitem. Z malého předhradí byl samotný hrad přístupný již jen po schodišti a padacím můstku. Na opačné straně staveniště sice nebyla brána ani předhradí, ale hrad byl z této strany ohrožen stoupajícím vrcholem hřebene. Proto zde byl vyhlouben široký příkop a nad ním byla přes celou šířku parcely postavena mohutná obytná věž, jejíž čelo obrácené proti stoupajícímu hřebeni bylo tvořeno 5 m silnou štítovou zdí, v přízemí doposud dochovanou, která byla ve své době jedinou stavbou svého druhu u nás. Tyto dva opevněné body chránily samotnou obytnou část hradu rozkládající se mezi nimi, přímo nad strmým svahem stoupajícím od Sázavy. V pokročilém 13. století byla v paláci zřízena kaple, která je nejstarší kaplí na šlechtickém hradě u nás. Dodnes je její polygonální závěr patrný ve hmotě paláce nad řekou. Dochoval se z ní umělecky hodnotný tympanon, později druhotně osazený nad portál kaple zřízené v 19. století v jižní okrouhlé věži na terase před jižním průčelím hradu. (INTERNET)


Válcová věž - pohled zespodu ...





... pohled na válcovou věž z jižní terasy s mostem ...







... věž zblízka a detaily ...









... odraz slunce v gotickém okně ...



... průhledy z protější strany ...





... detail klepadla na bráně ...



... poslední část hradu vám ukážu zítra.



Přeji vám všem příjemný dnešní večer a na zítřek slunečný den!


Gotický hrad Český Šternberk

25. března 2014 v 21:19 | Hanka |  Hrady a tvrze


Hrad Český Šternberk leží na levém břehu řeky Sázavy v těsné blízkosti dálnice D1 na území stejnojmenného městyse v okrese Benešov.
Na ostrém skalnatém břehu středního toku řeky Sázavy byl hrad postaven před více než 760 lety. Roku 1241 ho zde založil Zdeslav z Divišova. Název hradu je odvozen od erbu rodu Divišoviců - zlaté osmicípé hvězdy (německy: Stern = hvězda, Berg = hora).




Potomci Zdeslava z Divišova drží hrad doposud. Hrad byl přestavován ve 14. století. Jako majetek Petra Konopišťského ze Šternberka byl v roce 1467 obležen a dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Poté byl obnoven a další přestavba následovala okolo poloviny 16. století. Výrazných úprav se Český Šternberk dočkal po třicetileté válce, kdy byly přestavěny především interiéry. V roce 1753 se uvádí nová zámecká budova na předhradí. Poslední výrazná přestavba proběhla v polovině devadesátých let 18. století a do dnešní podoby hrad doformovaly menší zásahy v 19. a na počátku 20. století. Dispozice byla nejspíše od počátku dvojdílná. Protože se jádro nacházelo na hřebeni, mělo dvě čela. Severní proti předhradí zajišťoval okrouhlý bergfrit a jižní čtverhranná věž spolu se štítovou hradbou. Při východní straně stával dlouhý jednotraktový palác, jehož součástí byla i kaple s polygonálním závěrem. Z jejího portálu pochází kvalitní tympanon s reliéfem madony, vsazený dnes druhotně do portálu romantické kaple, zřízené v mladší jižní okrouhlé věži. Nejspíše již do 14. století je možno klást vznik čtverhranné vysunuté věže na skalce pod hradem, která byla s předhradím spojena dlouhou hradbou. Problémem doposud zůstává datování jižní okrouhlé věže volně stojící v samostatném ohrazení před jižním čelem jádra. Dosavadní literatura ji většinou kladla až do pozdní gotiky, nelze však vyloučit, že může být podstatně starší. Bolestné zkušenosti z dobytí hradu v roce 1467 přinutily majitele při obnově hradu po roce 1479 věnovat pozornost nejprve obranyschopnosti. Asi až v této době oběhl jádro, včetně jižní válcové věže a jejího opevnění, mimořádně úzký parkán. Nároží předhradí zajistily dvě malé podkovovité bašty. Největší nebezpečí pro hrad představoval nesporně dále stoupající hřeben na jižní straně. Proto ho zablokovala samostatná předsunutá bašta složitějšího stavebního vývoje. Za širokým příkopem stojí ve středu podkovovitého opevnění, původně dřevěného, poté obezděného a v další fázi rozšířeného, v plné výši masivní bateriová polygonální věž s mohutným břitem. Vcházelo se do ní šnekovým schodištěm na zadní straně. Přízemí obsahuje pouze válcovou temnou prostoru, přístupnou původně jen otvorem v kupoli. První patro bylo vyhrazeno těžkým dělům. Z ústřední klenuté místnosti se rozbíhají chodbičky, ukončené jednou nebo dvěma střílnami. Místo jedné z nich se nachází portál, z něhož bylo možno vysunout trám s kladkou. Její pomocí se nahoru vytahovala těžká děla. Druhé patro věže bylo zjevně roubené či hrázděné a bylo určeno pro střelce z ručnic. Za čelní zdí bašty stával srub vytápěný kachlovými kamny, jehož plochá střecha zřejmě sloužila jako palebné postavení dalších děl. Kromě opevnění se pochopitelně zlepšovaly i obytné kvality jádra. Jeho plocha byla na východní straně rozšířena před starou raně gotickou hradbu a nádvoří se postupně začalo zaplňovat stavbami. V rámci této činnosti zmizela jižní čtverhranná raně gotická věž, která byla zřejmě těžce poškozena při obléhání. V další fázi bylo jádro rozšířeno severovýchodní přístavbou i krátkým křidélkem na jihu a celkově získalo značnou výšku. (INTERNET)





























Tohle je tedy hrad, který jsme navštívili ve čtvrtek 13. března při naší zpáteční cestě z Prahy. Vzhledem k tomu, že se jedná o mohutný objekt, kde jsem pořídila poměrně dost fotek, rozdělím je do tří článků.


Přeji vám příjemný večer a těším se naviděnou zítra!


Záběry z březnové Prahy

24. března 2014 v 22:43 | Hanka |  Města a obce ČR


Ve čtvrtek 13. března jsme jeli do Prahy do servisu Pentax. Naše zrcadlovky už zase potřebovaly vyčistit. Odevzdali jsme je po desáté hodině, domluvili se na vyzvednutí a s náhradní zrcadlovkou jsme pak brouzdali v centru Prahy a na střídačku fotili. Část snímků, které dnes dávám na blog, pořídil můj přítel. Mně se ani moc fotit nechtělo.


Jednu chvíli jsem zdálky zaslechla nádherné melodie. Šla jsem po sluchu, až jsme narazili na Můstku na tuhle skupinku ...



... tóny, které Indiáni vyluzovali na píšťaly, byly úchvatné ... skupina si říká "El Sikuri", koupili jsme od nich tři CéDéčka pro mamku, protože ona tuhle hudbu miluje ...



... pak jsme chodili a fotili to, co nás zaujalo ... třeba tyhle odrazy v Jindřišské ulici ...



... nebo tato plastika ...



... pořizovali jsme i méně obvyklé záběry ... Jindřišská věž ...



... průchod do ulice Na příkopech ...





... pasáž naproti divadlu Broadway ...





... Prašná brána ...



... z Obecního (ne Slovanského, jak jsem uvedla původě - děkuji JM a Alence za upozornění) domu jsem vyfotila jen kus horní části, abych se vyhnula autům a reklamním plakátům ...



... líbily se mi vystavené šaty za výlohou butiku Blanky Matragi ...





... ze dveří divadla Broadway vyšel jednu chvíli Ladislav Frej, neodvážila jsem se ho vyfotit ...



... poslední záběr, i když jich mám ještě mnohem víc ...



... pokud jsem někde napsala nějaký nesmysl, doufám, že mi to Pražáci odpustí a případně mě opraví nebo doplní.


Vyzvedli jsme foťáky ze servisu a opustili Prahu. Na zpáteční cestě jsme sjeli z dálnice a navštívili jeden hrad. Můžete hádat, který, ale nemusíte, stejně vám ho zítra ukážu.



Přeji pěkný pondělní večer v suchu a teple domova!


Západ slunce od rybníka u Hostákova

23. března 2014 v 21:57 | Hanka |  Západ slunce


V pátek 14. března jsme využili krásného podvečera a zajeli k Hostákovu vyfotit západ slunce. Málokdy se totiž při našich cestách podaří najít vhodné místo, tak jsme jeli na jistotu jen kousek za Třebíč. U Hostákova to známe dobře, byli jsme tam už několikrát.


Západ slunce vyšel nebývale pěkně, tentokrát sluníčko nezapadlo do mraků, protože obloha byla jako vymetená ...








... stejně jako u Hradišťku mělo slunko podobu pomeranče, žloutku nebo míče ... jak jste někteří psali v komentářích ...





... obloha nad rybníkem však měla mnohem hezčí barvu ...







... na focení jsem použila teleobjektiv, proto jsem si mohla slunce hezky přiblížit ...





... pomalu ale jistě se sluníčko schovalo za horizont ...





... a na rybníku se najednou objevila labuť zrovna v odrazu červánků na hladině ...



... po západu slunce vypadala obloha i hladina rybníka pořád krásně ...



... a na východě se ukázal nádherný měsíc, do úplňku mu chyběly jen dva dny ...



... dneska byl deštivý den, sluníčka jsme si neužili, proto vám snad tyhle snímky přišly vhod.



Přeji klidný nedělní večer a pěkné dny v novém týdnu!


Kostel sv. Jana Křtitele v Lukově

22. března 2014 v 22:32 | Hanka |  Církevní stavby


Letošní patnáctý kostel je z Lukova na Třebíčsku.


Jméno Lukov ukazuje, že se jedná o osadu mladší než jsou okolní vesnice s koncovkou -ice. Lukov vznikl v době, kdy místo společného rodového majetku se uplatňoval majetek soukromý a osada byla nazvána podle dvora, který náležel jakémusi Lukášovi (zkráceně Luk), tedy Lukův dvůr. Založení vesnice sahá asi do poloviny 12. století, ale již zpočátku byl Lukov osadou významnější, neboť měl už ve 13. století (což bylo vzácné) farní kostel. Lukov byl na královské půdě a markrabí Přemysl ho daroval s kostelem a desátky roku 1234 klášteru tišnovskému. Toto obdarování potvrdil roku 1235 papež Řehoř. Kolem roku 1260 se obce násilím zmocnil šlechtic Drahoslav, ale Přemysl Otakar II. nařídil, aby byl Lukov vrácen klášteru tišnovskému ... více ZDE.

Lukov patřil od roku 1235 k cisterciáckému klášteru Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. V 15. století byl dřívější středověký kostel radikálně přestavěn. Následné stavební úpravy proběhly pak ještě v letech 1716 a 1727. Ke konci 18. století byla v lodi kostela vyzděna klenba a nová hudební kruchta. Kostelní věž s měděnou bání byla v roce 1914 navýšena ještě o jedno patro. (INTERNET)





Pamětní deska vedle kostela připomíná místní oběti babického procesu z padesátých let ...

























... pro dnešek se s vámi loučím a zítra dám na blog pro změnu něco z přírody.



Přeji vám pohodový sobotní večer, dobrou noc a příjemně prožitou neděli!