Únor 2014

Únor bílý ...

28. února 2014 v 22:45 | Hanka |  Výběry


Za chvíli skončí měsíc únor, proto dávám s klidným svědomím na blog únorové snímky od roku 2011 do letoška. Můžeme porovnat, jaké jsme u nás měli počasí a kolik napadlo sněhu.


Z roku 2011 mám jenom jeden snímek, je to podvečer 26. února nedaleko Dukovanské elektrárny



Rok 2012:

3. února jsem vyfotila zapadající sluníčko nedaleko obce Horní Smrčné na Třebíčsku ...



... 4. února jsme si zajeli na Žďársko, tento snímek je od Moravce ...



... o týden později, 11. února, jsme se toulali nedaleko Nové Vsi na Třebíčsku, snímek je od Červeného mlýna ...



... takovéhle parádní závěje byly 12. února u Bransouz na Třebíčsku ...



... 18. února jsme pro změnu zajeli na Jihlavsko, zastavili jsme u Vysokých Studnic, počasí toho dne zrovna za moc nestálo



Rok 2013:

2. února bylo v údolí Brtničky pod Střížovem na Jihlavsku hodně krtinců, ale sníh téměř žádný a počasí nevlídné ...



... 3. února jsme zastavili nedaleko Římova na Třebíčsku ...



... 16. února jsme fotili v okolí Mohelna na Třebíčsku podvečerní krajinu ...



... skupina borovic u Zárubic na Třebíčsku ze 17. února ...



... ke konci února napadla spousta sněhu, ale poměrně rychle zmizela, tenhle snímek jsem pořídila 23. února v Třebíči na Hrádku



Rok 2014:

Borovice u Příštpa na Třebíčsku pod krásně modrou oblohou, snímek je z 8. února ...



... a takhle vypadala pole pod Santonem nedaleko Slavkova 15. února ...



... teď už se můžeme těšit, jaká překvapení nám přinese měsíc březen.



Přeji vám dobrou noc a krásný první březnový víkend!


Čtyři roční období u Markovky

27. února 2014 v 21:47 | Hanka |  Výběry


Aktuální snímky nemám žádné, proto jsem opět provětrala archiv a sestavila výběr. Není to žádný zázrak, jenže nic lepšího momentálně nemám.
Vodní nádrž Markovku už jsem měla na blogu několikrát, naposledy v neděli, ale dneska jsem se zaměřila na čtyři roční doby, které jsem u Markovky fotila.


JARO:

21. květen 2011





LÉTO:

21. srpna 2011





PODZIM:

17. listopadu 2011





ZIMA:

3. března 2012





23. února 2014



... na závěr bonus z téhož dne - pořád jsme je měli nad hlavou (výřez a naklonování) ...



... zítra buď zase něco vymyslím, nebo si dám další pauzu.



Přeji příjemný čtvrteční večer!







Kostel a radnice ve Starči

25. února 2014 v 22:35 | Hanka |  Církevní stavby


Obec Stařeč se nachází asi pět kilometrů jihozápadně od Třebíče. Přes Stařeč jezdíme téměř každou neděli a pokaždé si říkám, že bych měla vyfotit tamní kostel. Letos, 15. ledna, za slunečného počasí, jsem to konečně udělala.


Stařečský kostel sv. Jakuba byl zřejmě pozdně románský, s orientací východ západ a s přístupem mohutnou věží. Středověká věž byla přestavěna jako pozdně renesanční (v rozmezí let 1597 až 1620).
Na fasádách věže jsou renesanční sgrafita, která armují rohy věže a hodinové ciferníky. V rozích je letopočet 1597, na jižní straně byly pod ciferníkem sgrafitové sluneční hodiny a další fragmenty sgrafit, rámy, kruh, medailony, dva egyptské kříže, na západní straně proškrabovaný pamětní nápis s letopočtem asi 1602. Při této renesanční přestavbě se dochovala románská tribuna s původním přístupem.
Chodba k románskému schodišti je dnes zazděna. Kolem kostela býval hřbitov. V letech 1734 až 1736 za faráře Ignacia Šidla přestavěl kostel zednický mistr Jan Klein podle vlastního projektu. Věž byla zachována, orientace kostela byla otočena (sever jih). Podélná jednolodní stavba je v rozích zaoblena, v severní části má odsazené kněžiště, na západě přiléhá sakristie, na téže straně je připojena drobná kaple. (INTERNET)
















Hranolová věž, upravená ve stylu pozdní renesance s čtyřiadvacetihodinovým ciferníkem z roku 1597 a slunečními hodinami.











Kousek od kostela stojí stařečská radnice, pořídila jsem pár snímků na ukázku.







Archiv je prázdný a já mizím.


Dobrou noc!


Kostel sv. Jiljí a Boží muka v Rudě

24. února 2014 v 22:29 | Hanka |  Církevní stavby


Ruda je malá obec v okrese Žďár nad Sázavou. Název obce (dříve Hruda) se odvozuje od dolování železné rudy v minulosti. Strusky se nacházejí hojně v okolí a svědčí o zpracování rudy přímo v obci. První zmínka o obci "Hruda" se objevuje roku r. 1353, kdy byla součástí tasovského panství. Prvním známým majitelem byl Vznata z Tasova. Majitelé se často střídali, za Pernštejnů patřila celá ves k Velkému Meziříčí, definitivně pak od roku 1552, kdy Rudu koupil Zikmund Heldt. Ves byla v roce 1601 pustá, brzy však došlo k její obnově. Roku 1642 tábořili u Rudy pět dnů Švédové, kteří zničili sousední ves Křeptov. Rudolf hrabě Kounic pak na jejím místě zbudoval Křeptovský dvůr, který nyní náleží k obci.
V roce 1626 se stal obětí čarodějnických procesů pastýř Matěj z Rudy a jeho manželka Estera.
Obecní pečeť z roku 1766 měla ve znaku sv. Jiljí.
Nejvýznamnější památkou obce je kostel svatého Jiljí, který jsme viděli a vyfotili v sobotu 15. února. Původně jsem si tyhle snímky chtěla schovat jako příspěvek do dalšího kola Danielina projektu, ale pak jsem zjistila, že mám v zásobě ještě jiné dva kostely.
V sobotu dopoledne bylo zataženo, ale sluníčko se snažilo prorazit mraky.


Kostel svatého Jiljí pochází z roku 1795 a má klenutý presbytář. Původní oltářní obraz sv. Jiljí namaloval meziříčský rodák, prof. Josef Škoda. Dnes je na oltáři dřevořezba Poslední večeře Páně od brněnského umělce Kotrby, který je autorem i dalších dvou dřevořezeb. Barevné vitráže českých světců (navíc Panna Marie a sv. Petr a Pavel) pocházejí z let 1929 - 1967. Kostel stojí na nejvyšším bodě vesnice, díky osvětlení je dobře viditelný i v noci.


Kostel jsem fotila jen zvenčí ...













... zavřeno, tak jsem vyfotila aspoň kliku ...





... v poli nedaleko hřbitova stojí trojhranná Boží muka ...



... sluníčko se hodně snažilo, ale zatím bez valného úspěchu ...



... přece jenom však vytvořilo zajímavou matnou zář ...



... snímek kostela zdálky ...



... a pak jsme jeli do Velké Bíteše, kde jsem fotila kostel, který už jste viděli.

Co dám na blog zítra, zatím nevím.

Poznámka: Údaje byly čerpány z těchto stránek - KLIK



Přeji pěkný zbytek pondělního večera a dobrou noc!



Únorový podvečer u Markovky

23. února 2014 v 21:22 | Hanka |  Západ slunce


Ze závažných rodinných důvodů musím omezit svoje venkovní fotografické aktivity na minimum, proto jsem včera nebyla na žádném výletu a dneska jsem se utrhla jenom na půl hodiny. Vyjeli jsme kousek za Třebíč, chvíli před západem slunce, k vodní nádrži Markovka, kterou už někteří znáte z dřívějška.




























Možná se budu muset spolehnout na archiv nebo něco vymyslím. Udělat si blogové prázniny se mi moc nechce.


Přeji vám pohodový nedělní večer a bezproblémové dny v novém týdnu!


Závěr výletu aneb stmívání

22. února 2014 v 23:35 | Hanka |  Západ slunce


Minulou sobotu jsem vyfotila i několik podvečerních snímků. Protože jich je málo, nechala jsem každý v barvě a k němu přidala tentýž snímek odbarvený a natónovaný.





Když jsme opouštěli Tuřany, bylo už po páté hodině a sluníčko se sklánělo k západu. Všimli jsme si malého rybníčku, v kterém se slunce pěkně odráželo. Na chvilku jsme zastavili.










Potom už jsem fotila za jízdy z auta.










To je z minulé soboty všechno, až na jeden kostel, o kterém jsem se zmiňovala včera.



Přeji vám dobrou noc a krásnou slunečnou neděli!


Chrám Matky Boží v Tuřanech

21. února 2014 v 21:36 | Hanka |  Církevní stavby


Ještě vám chci ukázat jeden kostel ze sobotního výletu. Ono se nic jiného ani fotit nedalo. Zastavili jsme na chvíli v Tuřanech, kde jsem vyfotila chrám Matky Boží.


Chrám se nachází na jednom z nejstarších poutních míst na Moravě. Původní kaple z let 1693-1698 byla rozšířena na barokní kostel v letech 1804-1806. Na průčelí kostela je zazděné okno vyplněné mozaikou Tuřanské madony (1898), ve výklencích jsou umístěny sochy sv. Václava a sv.Šebestiána (poč. 18. stol.), vedle schodiště do chrámu je barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1728) a starobylý kříž. Na rozcestí před kostelem se nachází barokní mariánské sousoší (po 1690).
















Tuřanská madona



sv. Václav



sv. Šebastián



sv. Jan Nepomucký



Mariánské sousoší nedaleko chrámu





V sobotu jsem vyfotila ještě jeden kostel, ale snímky zatím nebudu zveřejňovat.



Přeji vám pěkný víkend!


Kostel sv. Mikuláše v Tvarožné

20. února 2014 v 22:00 | Hanka |  Církevní stavby


Od Santonu jsme v sobotu jeli přes Tvarožnou a zastavili se u kostela sv. Mikukáše.

Kostel je postaven v novogotickém slohu. Vystavěn byl v letech 1880 - 1881 na místě původního gotického kostela stejného zasvěcení z roku 1322, který byl v baroku přestavěn, avšak později chátral. Současný chrám prošel velkými opravami v 70. a 80. letech 20. století. Opravy na něm pokračují i v současnosti.
Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.






Původní tvaroženský kostel byl již středověkého založení z 1. poloviny 14. století, upravovaný pak podle dochovaných zpráv v roce 1700 a na konci 18. století za faráře Václava Bartoška. Nacházel se v něm např. náhrobní kámen již z roku 1602, oltářní stůl sem byl v 18. století přenesen z líšeňské kaple - tzv. Kostelíčku, postranní oltáře zase ze slatinské kaple; obraz sv. Mikuláše na hlavním oltáři byl dílem malíře Winterhaltera ze Znojma.





V době příchodu faráře P. Václava Kosmáka z Moutnic do Tvarožné v zimě roku 1877 byl již tento starý kostel ve zcela havarijním stavu, takže jako nový farář dostal za úkol zajistit stavbu kostela nového. Ihned začal s přípravami a v roce 1880 se začal starý kostel bourat a na jeho místě pak stavět nový podle plánů profesora brněnské techniky Augusta Prokopa a pod vedením rovněž brněnského stavitele Augusta Weisse. Na stavbu kostela přispěl majitel tvaroženského panství - Egbert hrabě Belcredi z nedaleké Líšně, dále brněnská kapitula, šlapanický cukrovar, obce Tvarožná, Blažovice, Mokrá, Horákov a Velatice a také soukromí dárci.



Bohoslužby byly mezitím slouženy v upravené stodole, ale již v říjnu následujícího roku 1881 vysvětil kapitulní prelát August Kiovský nový kostel. Při slavnosti, které se tehdy zúčastnilo velké množství lidu i významných osobností, provedl se zpěváky starobrněnského kláštera hudbu tehdejší pedagog brněnského učitelského ústavu a pozdější slavný hudební skladatel Leoš Janáček.





Nový kostel byl postaven v novogotickém stylu. Malbou interiér vyzdobil vídeňský akademický malíř F. Schönbrunner, kazatelnu a hlavní i postranní oltáře pak vyřezal mlynář František Urbanec z Líšně. Sochy na oltáře byly zhotoveny v tyrolském Groedenn. Varhany postavil Josef Hanke z Uherského Hradiště. V roce 1883 byl pořízen postranní oltář sv. Floriána, 1892 sv. Josefa, 1903 sv. Anny, roku 1955 pak nová Křížová cesta od malíře Jiřího Knose ze Šlapanic. Hlavní oltář zdobí centrální socha Panny Marie s Ježíškem v náručí a sochy sv. Cyrila a Metoděje, v horní části pak ještě socha patrona kostela - sv. Mikuláše.


Náhrobek buditelského tvaroženského faráře je umístěný v obvodové zdi původního místního hřbitova za kostelem. Je to jediný dochovaný náhrobek.





Již v roce 1882 se objevily první statické problémy, když kvůli mokrým základům praskla a musela být zpevněna jižní zeď. Další zásadní rekonstrukce pak proběhly v roce 1967 (opět odvodnění, zpevnění podloží) a 1974, v letech 1987-1989 byly restaurovány malby v interiéru, roku 1993 pořízeny nové lavice, v letech 1996-1997 opravena věž, uchovávající hodnotný, památkově chráněný zvon Mikuláš z poloviny 15. století, téhož roku byl ale kostel také vyloupen a přišel např. o svou vůbec nejstarší památku, sousoší Kristova Křtu ze křtitelnice. Znovu byl kostel opravován ještě v roce 1998 a o 4 roky později byla zrekonstruována fara.





Poslední fotografii jsem mírně poupravila, aby vypadala trošku strašidelně.



Informace byly čerpány z internetových stránek turistika.cz.

Přírodní památka Santon a kaple u Tvarožné

19. února 2014 v 22:05 | Hanka |  Drobné církevní památky


Fotky z minulé soboty dávám na blog napřeskáčku, což snad nebude vadit. Jedna z našich zastávek se uskutečnila nedaleko obce Tvarožná v okrese Brno-venkov.


Tvarožná, obec na úpatí jižních výběžků Drahanské vrchoviny, leží asi 10 kilometrů východně od moravské metropole Brna. Obec se nachází v nížině, kterou protéká Pozořický potok.
Přírodní dominantou obce je návrší Santon, jehož vrchol je chráněnou přírodní památkou. Název pochází od francouzských vojáků z roku 1805, kdy byl Santon opěrným bodem levého křídla francouzské linie v památné bitvě u Slavkova, ve které byla Tvarožná jednou z výrazně postižených obcí bojiště. Nejvíce byl zasažen kostel, který se připomíná již v roce 1455.
Zvláštností celostátního a mezinárodního významu jsou tradiční rekonstrukce bitevních scén pod Santonem, pořádané každoročně ve výroční dny bitvy tří císařů.
Turistickou atrakcí je diorama s expozicí, připomínající bitvu u Slavkova z 2. 12. 1805, umístěné na obecním úřadě.
Obcí prochází značená cyklotrasa a tematická naučná stezka bitvy u Slavkova. (INTERNET)


Nejprve jsem vyfotila informační tabuli pod Santonem ...



... a potom kapličku na kopci ...



... vyšlapali jsme mírný kopec a fotili kapličku zblízka - většinou v protisvětle ...





... kaplička Panny Marie Sněžné stojí na vrcholku kopce Santon od roku 1832. Je pěkná, ale sytě růžová střecha se mi nelíbí ani trochu, líp by jí slušela červená ...







... zkusili jsme vzít za kliku a, ejhle, dveře se otevřely ...



... uvnitř bylo málo místa, proto jsem nechala dveře dokořán a fotila zvenčí ...



... přečte někdo z vás nápis nad vchodem? Věřím, že všichni ...



... okýnko v okýnku ...



... a odcházíme ... proti modré obloze růžová střecha kapličky obzlášť vyniká ...





... poslední záběr ...



... a odjezd.



Mějte se všichni hezky!


Kostel sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši

17. února 2014 v 21:01 | Hanka |  Církevní stavby


Dnešní sérií snímků se zapojuji do 7. kola projektu "Sakrální stavby" u Daniely.


logo sakrálne stavby 1


Na severním okraji centra Velké Bíteše stojí ojedinělá památka opevněného kostela (kostelní tvrz). Velkou Bíteš jsme navštívili letos, v sobotu 15. února.

Původně románský kostel byl na sklonku 15. století zásadně goticky přestavěn. Z původního románského kostela se tak téměř nic nedochovalo. Při gotické přestavbě vzniklo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropní žebroví a věž z lomového kamene.
Ze stejného období pochází mohutné opevnění z místního kamene, které dělá kostel tím čím je ojedinělý. Hradby byly původně 7 m vysoké a široké 1,5 m. Později však vlivem velké vlhkosti v kostele byly sníženy. Mohutná hradba je zesílena vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Bašty byly důmyslné, zevnitř prostorně pohodlné pro obránce, zvenčí se zužují, čímž ztěžují možnost útoku. Před věží byl kdysi dřevěný padací most, který byl v 17. století nahrazen kamenným a v roce 1820 vlivem zasypávání příkopu zrušen. Před hradbou se nacházel hluboký příkop, jenž byl ještě velmi patrný za druhé světové války. Po ní však byl z převážné části zasypán zbořenými poškozenými domy za druhé světové války a dnes je téměř neznatelný. Mezi příkopem a hradbou byla ještě nainstalována dřevěná palisáda.
I samotné město bylo opevněno hradbami se třemi bránami. Poprvé je toto opevnění doloženo k roku 1414. Hradba začínala a končila v opevnění kostela. Obkružovala centrum a v podstatě sledovala dnešní ulice Na Valech, Pod Hradbami a Lánice. Ani jedna ze tří bran se nedochovala. Jedna brána stávala východně od náměstí (Dolní nebo také Brněnská), druhá pak západně (Horní nebo také Lánická). Obě byly zbořeny v roce 1840. Třetí brána stávala severně v blízkosti kostela, její název byl proto také Kostelní. Její osud byl zpečetěn v letech 1876-1878. Z této jediné brány jsou patrné terénní pozůstatky. (INTERNET)


Z knihy Jaromíra Kotíka "Pohledy do dějin města Velké Bíteše" ...



... nejprve jsem vyfotila několik záběrů z parku proti zadní části kostela ...







... černobílý natónovaný snímek kříže, který stojí po levé straně před bránou do areálu kostela...



... přední část opevnění ...



... brána, nad kterou jsou umístěny sluneční hodiny ...



... zde už jsme v areálu, tato socha stojí proti bráně, což je vidět na předchozím snímku ...



... chodila jsem kolem kostela a fotila všechno, co vypadalo zajímavě a bylo osvětlené sluncem ...



... snímek věže jsem opět odbarvila a natónovala, pro změnu domodra ...







... ještě jeden odbarvený natónovaný záběr ...



... pro zpestření jsem cvakla i tento detail ...



...opustili jsme areál kostela a vraceli se k autu ... zvenčí jsem ještě pořídila několik záběrů přes hradby ...







... pro dnešek se s vámi loučím a přeji příjemný večer.